Název této sopky, tedy Thrihnukagigur, lze doslovně přeložit jako Kráter tří vrcholů a tak také vypadá. Není to žádný drobeček a ve vulkanickém systému Reyköll poblíž Reykjavíku ji nepřehlédneme. Na druhou stranu ale dnes nepůsobí nijak nebezpečně nebo výhrůžně, jako mnohé jiné sopky. Thrihnukagigur zabírá bezmála 3300 čtverečních metrů, zasahuje do hloubky dvou set třinácti metrů a pro místní je jistě dobrou zprávou, že nikdo za poslední čtyři tisícovky let nemusel čelit následkům jejího výbuchu. Sopka patří mezi tak zvaně spící a tak to podle vědců také zůstane i v dohledné době.
Jediné místo na planetě
Skutečnost, že je tento “kopec” spící sopkou, potvrdili průzkumníci v roce 1974 a po náležitém zkoumání, posuzování a přípravách ji Islanďané před jedenácti lety dokonce zpřístupnili pro návštěvníky. Je to neuvěřitelné, ale tento světový unikát nabízí zvědavým turistům jako jediné místo na celé naší planetě možnost podívat se do tak zvané magmatické komory, dokonce jim sestup do útrob sopky její správci usnadnili instalací výtahu. Otázka proč není tato komora zaplněna rozžhaveným materiálem, který by se v takovém prostoru měl podle všech pravidel shromažďovat, mate i samotné vědce, ale skutečnost taková zkrátka je a pro zvědavce z celého světa je to dobrá zpráva.
Pěšky nebo vzduchem
Co je potřeba vědět dřív, než se vydáte na svoji dobrodružnou cestu do středu Země? Za prvé to, že není tak jednoduché se k sopce dostat. Nevede sem žádná dálnice, a dokonce ani po některé z prašných cest se sem osobním autem nesmí. Jejím návštěvníkům tak nezbývá nic jiného, než obout dobré boty a vydat se krajinou na přibližně hodinovou tůru. Už ta ale stojí za to. Kdo by se opravdu nechtěl nebo snad nemohl vydat pěšky, nezbývá mu nic jiného než použít vrtulník. To už je ale z jiné kategorie turistiky…
Překvapení uvnitř kráteru
Výlet do Thrihnukagigur je potřeba si dobře naplánovat, protože vzhledem k podmínkám, které v těchto místech panují, je přístupná jen v období od 10. května do 20. října. Mimo stanovený úsek se správci rozhodně přemluvit nenechají. Ani v létě se ale do sopky nedostanete jinak, než s průvodcem. Z nedalekého Reykjavíku se sem vydávají organizované skupiny několikrát denně, ale musíme se připravit na to, že zadarmo to rozhodně nebude. Za takový zážitek zaplatí dospělý kolem 7,5 tisíce korun a dítě (smí se sem od osmi let) přibližně polovinu. Zážitek, který turisté získají jen tady a nikde jinde na celém světě, ale určitě za to stojí. Už jen třeba to, že zjistí, jaká teplota uvnitř takového spícího kráteru panuje. K překvapení snad každého, kdo sestoupí do magmatické komory, je zde celoročně konstantní teplota (nebo spíš chlad) pouhé 3 °C. Také jste čekali nesnesitelné horko?
Zdroje: en.wikipedia, insidethevolcano, icelandtravelguide