Je zřejmé, že čím drsnější podmínky v některé z částí světa panují, tím vynalézavější a skromnější musí být tamní obyvatelé, aby měli šanci na přežití. Jedněmi z těch, kteří se musí umět uskromnit ještě mnohem více, než ostatní, jsou také Inuité, tedy obyvatelé nejseverněji položených regionů Ameriky, žijí v arktických oblastech Grónska, Kanady a také na Aljašce. Ať již žijí v kterémkoliv z těchto koutů světa, jedno mají společné. Jejich krajina je nehostinná a mrazivá. Jak je možné se na takových místech postarat o novorozence, aby netrpěl zimou? Inuitské ženy to zvládají bez větších problémů, i když svoje dítě mnohdy do určitého věku vůbec neoblékají.
Žádný kočárek, ale důmyslný kožich
Zatímco v našich končinách ještě před narozením dítěte pořizujeme nejrůznější pomůcky, mezi nimiž většinou nechybí ani kočárek, pro inuitské ženy, zvláště pak pro ty, žijící na severu Kanady, je nejdůležitější amauti (někdy také amaat nebo amautik), tedy dlouhá parka, ušitá ze zvířecích kůží, s velkým “batohem”, všitým do její zádové části. To je místo, na dlouhé měsíce nejdůležitější, jak pro novopečenou matku, tak i pro její dítě. Tady, v kontaktu s vlastním tělem, kryté kožešinou, nosí inuitské maminky svoje potomky v bezpečí a maximálním teple. A to dokonce v takovém teple, že není potřeba miminka oblékat.
Nahé dítě v krutém mrazu
I když bychom pominuli skutečnost, že může být dítě, které ještě nechodí a tedy nemusí mimo domov amauti vůbec opustit, zcela nahé, můžeme se zamyslet nad okamžiky, kdy přichází čas krmení. Ani to ale není v tomto případě pro domorodé ženy díky důmyslnému oblečení nijak složité. Dokonce i uvnitř amauti je možné dítě přenést na matčino břicho a bez problémů jej nakojit, aniž by mu byla zima. Je to důmyslné a pro přežití v takových podmínkách nezbytné.
Bezpečné a pohodlné nošení
Kabát, který se pro matky stává na několik let neodmyslitelnou součástí garderóby, má také další výhody a vymoženosti, které jistě každá z nich ocení zvláště v době, kdy jsou děti již větší. Je to důmyslný střih skutečně ne nepodobný klasickému batohu, který rozkládá váhu dítěte na ramena ženy a jejich nošení tak není tolik namáhavé na záda. Dítě se do takového vaku vloží buď za pomoci jiného člena komunity nebo to některé ženy zvládají i samy, ve spodní části kabátu jej proti vypadnutí jistí pásek a nic jiného není potřeba.
Pět let na matčiných zádech
Amauti se stává pro děti v podstatě domovem až do doby, než jsou v mnoha ohledech víceméně soběstačné, tedy přibližně do pátého nebo šestého roku věku. Jakmile děti začnou běhat natolik, že je možné, aby část dne trávily mimo vak na matčiných zádech, začnou je Inuitky samozřejmě oblékat tak, aby zvládly chvilkový pobyt na mrazu. Do té doby k tomu ale nevidí žádný důvod. Jak je vidět, jde to i bez kočárku a drahého vybavení. Ostatně – dokázali bychom si představit ženy krutého severu, jak pobíhají po své zasněžené vesnici s kočárkem?
Zdroje: en.wikipedia, thebabyhistorian, britishmuseum