Na cestě z hlubin
V polovině roku 2020 se výzkumníci ze Schmidtova oceánského institutu vypravili na své výzkumné lodi Falkor na měsíční expedici NingalooCanyons. Jejím cílem bylo studovat život na dně hlubin v podmořském kaňonu Ningaloo v Indického oceánu u odlehlého pobřeží Západní Austrálie. „O hlubokém moři toho tolik nevíme a existuje nespočet druhů, které jsme dosud neviděli,“ napsala Wendy Schmidtová, spoluzakladatelka Schmidt Ocean Institute. „Kaňony Ningaloo jsou jen jedním z mnoha obrovských podmořských divů, které se chystáme objevit a které nám mohou pomoci lépe porozumět naší planetě.“ Během posledního ponoru jejich dálkově řízená ponorka zaznamenala v hloubce 631 metrů obrovskou želatinovou spirálu.
Členka expedice Nerida Wilsonová ze Západoaustralského muzea popsala, jak byli všichni na palubě „fascinováni a zároveň zmateni“. „… bylo to jako lano na obzoru. Nešlo to přehlédnout,“ vyprávěla. „Bylo to tak obrovské.“ Na palubě Falkoru bylo několik obrazovek, které přenášely živé záběry. Všichni se nahrnuli do řídící místnosti, aby živočicha lépe viděli. „Byla to taková nádherná energie,“ pokračovala Wilsonová. „Všichni se ptali: Co to je?“
Co to je?
Záběry jejich ponorka pořídila, když byla na své cestě z hlubin zpět k výzkumné lodi. A jak dál objev popisovala Wilsonová, měli už málo času, protože se ponor protáhl. „Kroužili jsme kolem, pořídili jsme pár záběrů a malý vzorek tkáně,“ řekla. „Pak už jsme se museli vydat na veselou cestu.“ Pilot ponorky použil lasery, aby změřil délku jejího vnějšího prstence a jeho průměr odhadl na 154 stop, což je v přepočtu bezmála 47 metrů. „Celý tvor je mnohem, mnohem delší. Posádka odhaduje jeho celkovou délku na více než 120 metrů,“ uvedl ve zprávě pro Newsweek Logan Mock-Bunting, mluvčí Schmidtova oceánského institutu. „Nyní probíhá proces vnějšího potvrzení těchto měření."
„Dlouhá spirála“ je trubýš, pravděpodobně nový druh rodu Apolemia. Trubýši (Siphonophora) jsou hlubokomořští predátoři, příbuzní medúzám a korálům. Kořist jako ryby, korýše i jiné trubýše loví pomocí žahavých chapadel, kterými vytvoří „smrtící stěnu“. Živočich je vlastně jedna obrovská kolonie klonových těl (zooidů), které mají rozdílnou funkci a spolupracují. Některá loví, jiná tráví a rozesílají živiny do celé kolonie, další zajišťují pohyb či obranu nebo rozmnožování.
Největší Apolemia
Video a zpráva na Twitteru Schmidtova oceánského institutu zaujaly Rebeccu Helmovou z Univerzity Severní Karolíny v Asheville, která se zabývá výzkumem medúz. Na svém pak napsala: „Byla jsem na mnoha expedicích a nikdy jsem nic takového neviděla. Tohle zvíře je obrovské...“ Dále pak uvedla, že je to jeden z nejúžasnějších a nejčistších trubýšů, jaký kdy viděla. A také že je těžké určit, jak je tento živočich starý. Vysvětlila, že v chladných hlubinách oceánu je růst velmi pomalý. Může tak být desítky, ale i stovky let starý.
Výzkumníci ze Schmidtova oceánského institutu na Twitteru napsali, že se zdá, že je to pravděpodobně největší známý exemplář trubýše. Zároveň je tak nejspíš největším živočichem planety. Dle Wilsonové je obtížné získat přesnější informace z videozáznamu pomocí měření fotogrammetrií, protože se živočich pohyboval v závěsu za tryskami ponorky. Jeho délka je tak jen odhad.
Na detailní záběry žahavých chapadel se můžete podívat na videu o jiném trubýšovci – Apolemia Uvaria.
Zdroje: www.usatoday, www.pennlive.com, www.theguardian.com
