https://inteligentnisvet.cz/clanky/revoluce-v-cestovani-aneb-proc-chtit-futuristicky-hyperloop-i-v-cesku

https://www.dotyk.cz/magazin/cestovani-hyperloopem-20200807.html

https://www.hyperlooptt.com/

Vizionář a miliardář Elon Musk svůj koncept vysokorychlostního dopravního systému označuje za kombinaci Concordu, elektromagnetického projektilu a ledního hokeje.

Převratný projekt by vymrštil dopravu dopředu raketovým tempem

Projekt hyperloopu, což je vysokorychlostní systém hromadné dopravy určený pro osobní i nákladní dopravu, navrhl Elon Musk již v roce 2012. Tehdy byl myšlen jako moderní open-source projekt, postavený na revoluční myšlence uzavřené trubice nebo systému trubek s nízkým tlakem vzduchu, jimiž by bylo možné cestovat v podstatě bez odporu vzduchu nebo tření.

Hyperloop by tak byl naprosto převratným projektem, jelikož by potenciálně mohl pohybovat lidmi nebo předměty leteckou nebo hypersonickou rychlostí. A navíc je velmi levný: Ve srovnání se stávajícími vysokorychlostními železničními systémy je energeticky velmi účinný. Pokud by jednou k jeho realizaci skutečně došlo, mohl by hyperloop zkrátit dobu jízdy ve srovnání s cestováním vlakem a letadlem na stejnou vzdálenosti zhruba o celých 1 500 kilometrů.

Testování po světě

Muskův vizionářský projekt byl zprvu reakcí na 570 km dlouhou vysokorychlostní železniční trať mezi LA a San Franciscem, která se zdála Muskovi technologicky zastaralá a zbytečně drahá. Kdyby zde byl využit hyperloop, trasu by bylo možné při plánované rychlosti 1000 km/h urazit za 35 minut. Odhadovaná cena projektu by přitom byla v projektu pouze pro cestující kolem 6 miliard dolarů, což je 132 372 000 000 korun. Odhad pro přepravu cestujících i s vozidly by přitom vystoupal na 7,5 miliardy dolarů. Oba cenové odhady zpochybnili mnozí inženýři, kteří ji považují za nerealisticky nízkou.

A možná právě proto se Elon Musk rozhodl testovat nejrůznější prototypy po celém světě. Nyní přišla řada i na Česko, kde by měl být vybudován hyperloop, jež by zkrátil cestu z Prahy do Brna na pouhých a vskutku neskutečých12 minut!

Od doby, kdy Musk na myšlenku hyperloopu přišel, organizuje po celém světě soutěž pro inženýrské týmy a studenty univerzit, jejímž cílem je urychlení vývoje této přepravní kapsle a podpůrné infrastruktury. Inženýři a designéři se proto stále předhánějí v revolučních nápadech. Nové návrhy hyperloopových terminálů vznikly například v Nizozemsku nebo Japonsku.

Inspirace: Cestování v čase

Myšlenka hyperloopu sama o sobě tak revoluční není – je jakousi obdobou cestování v čase, jíž známe ze sci-fi filmů i pohádek. Sám Musk přiznává, že se skutečně nechal inspirovat v dějinách. Již v roce 1867 představil podobný systém americký vynálezce Alfred Ely Beach, který na výstavě American Institute v New Yorku předvedl dopravní systém s názvem "Beych Pneumatic Transit". I po něm se o systém cestování v tunelu zajímalo dalších devět vynálezců nebo firem. Vývojem hyperloopu se v současnosti zabývá několik firem. Jedna z nich, Hyperloop One, nedávno představila a otestovala dopravní kapsli pro cestující.

„Dokázali jsme jako první otestovat úplně celý systém hyperloopu. Je to poprvé za posledních sto let, co někdo vyzkoušel nový způsob dopravy,“ uvedl ředitel společnosti Shervin Pishevar.

Rozpory a mnoho otázek o bezpečnosti

Systém Hyperloopu se skládá ze samotného dopravního prostředku a tuby, chcete-li systému potrubí, který je umístěn pod zemí. Pomocí vakuových pump nebo kompresorů se v tubě udržuje až 1000krát nižší tlak vzduchu, než je tlak atmosferický, což minimalizuje odpor vzduchu. Kapsle samotná je navíc osazená i tzv. vzduchovými ložisky, díky nimž se sníží tření a valivý odpor, díky čemuž může hyperloop zvýšit rychlost na 600-1200 km/h.

Technologické firmy v čele s Elonem Muskem tvrdí, že tento nový druh dopravy musí být lepší než již existující druhy přepravy osob a věcí, a to především pokud jde o rychlost, ekologický provoz, bezpečnost, trvale udržitelný vlastní pohon a nižší náklady. Dalšími benefity jsou i odolnosti vůči počasí, zemětřesení nebo zpoždění.

Samozřejmě, i zde se objevují určitě nedostatky či nezodpovězené otázky, jež jsou zatím v myslích lidí velmi „nekomfortní“. Jednou z hlavních je třeba představa ocitnout se v podzemí, v utěsněném prostoru bez možnosti uniknout a přitom být vystaven téměř rychlosti rovnající se skoro rychlosti zvuku. Kromě toho hovoří odpůrci hyperloopu také o dalších rizicích, jimiž jsou kromě financování i případná evakuace posádky a lidí při poruše systému. Jak by totiž bylo možné dostat cestující z hermeticky uzavřené kapsle, která se zastavila daleko od stanice?

Hyperloop v České republice

Přestože je hyperloopová doprava stále vizí budoucnosti, političtí zástupci po celém světe komunikují s technologickými firmami zabývajícími se jejím vývojem. Česká republika společně se Slovenskem se už v roce 2017 dohadovala na výstavbě trasy, která by spojila Prahu, Brno, Vídeň, Bratislavu, Košice a Budapešť. Například cesta z Bratislavy do Vídně by trvala pouhých 8 minut. První fáze se měla uskutečnit do roku 2022.

V roce 2017 přitom tematice hyperloopu věnoval svou bakalářskou práci Pavel Šlapal, jenž ji rovněž úspěšně obhájil na Mendelově univerzitě v Brně. Srovnával v ní ekonomickou výhodnost rychlovlaku typu maglev a hyperloopu. Vycházel z odborných studií, které o nákladech na výstavbu rychlých tratí už existují a v případě hyperloopu studie od autora konceptu, Elona Muska. „Protože je u dopravních staveb známé i zdražování výstavby, zahrnul jsem do výpočtů třicetiprocentní rezervu nákladů,“ uvedl autor práce Šlapal. Mezi Prahou a Brnem má podle studií, ze kterých vycházel, cestovat denně přibližně devatenáct tisíc cestujících oběma směry. „Pro oba typy dopravy jsem vypočítal doporučenou cenu jízdenky na 250 korun za jeden směr,“ dodává Šlapal.

O stavbu hyperloopu usiluje také Brno. Jeho představitelé vloni na jaře podepsali smlouvu o spolupráci s dalším vývojářem technologie, firmou Hyperloop Transportation Technologies. Proběhlo několik koordinačních schůzek, město Brno má v rozpočtu tři miliony pro zapojení místních výzkumníků. Neustále se jedná o technické proveditelnosti.

Ve světě jsou trošku dál. Od roku 2018 testují zkušební dráhy v Číně, Španělsku, USA a Spojených arabských emirátech.

Zdroje: https://en.wikipedia.org/wiki/Hyperloop, www.hyperlooptt.com, www.digitaltrends.com