Je pravda, že některé výletní destinace často skrývají tajemné a dokonce temné příběhy, které jsou stejně fascinující jako okouzlující krajina, kterou obklopují. Týká se to i zaniklé šumavské osady Hůrka a její děsivé hřbitovní kaple.

Zdroj: Youtube

Prosperita a pád

Hůrka, situovaná nedaleko známého horského jezera Laka, je osada, která kdysi vzkvétala díky sklářství a lesnímu průmyslu. Byla založena v roce 1732 Georgem Christophem Abelem, majitelem sklářské hutě. Žilo zde přibližně 200 obyvatel, většinou sklářů a lesních dělníků. Vrchol své prosperity zažila ve 20. letech 20. století, kdy se stala oblíbeným výletním místem pro místní i turisty. Ale po druhé světové válce byla Hůrka, stejně jako mnoho dalších oblastí Šumavy, opuštěna a začleněna do vojenského újezdu Dobrá Voda.

Rodinná hrobka sklářů a míst temných legend

Jedinou stojící stavbou, která přečkala ničení, byla hřbitovní kaple sv. Kříže. Kaple byla postavená v roce 1820 Jiřím Kryštofem Abelem jako rodinná hrobka sklářských rodin Hafenbrädelů a Abelů. Do krypty bylo uloženo 26 příslušníků těchto sklářských rodin. Rakve, vyrobené ze dřeva, měly skleněný otvor, skrze který bylo možné spatřit těla. Ta byla mnohdy bohatě zdobena cennými šperky. Bohužel hřbitovní kaple sv. Kříže se také stala místem temného příběhu, který dodnes vyděsí každého, kdo jej slyší.

Legendy a pověsti o Hůrce

Děsivý příběh líčí, jak vojáci opilí rumem vyndali rakve s mumiemi z krypty a začali s nimi tančit. Poté všechny mrtvé rozstříleli a zbytky těl zakopali u kaple. Jejich hrůzný čin se však neobešel bez následků. Podle šumavských legend se vojákům, kteří se na tomto zločinu podíleli, dostalo spravedlivého trestu. Všichni zemřeli v průběhu jednoho roku. Příčina jejich úmrtí zůstává zahalena tajemstvím, ale předpokládá se, že mohla souviset s neznámou kožní nemocí.

Současnost a budoucnost zaniklé osady

Přestože je dnes Hůrka zaniklou obcí a kaple je jen torzem své bývalé slávy, místní a turisté sem stále přicházejí. Kaple sv. Kříže byla restaurována a v roce 2003 byla znovu vysvěcena. Jako symbol smíření a naděje byla skleněná socha Ježíše Krista ozdobena trnovou korunou z hraničního drátu.

I přesto, že je dnes Hůrka jen stínem toho, čím bývala, její torzo a příběh zůstávají svědkem doby, která se snažila zničit nejen fyzickou existenci obce, ale i památku na její obyvatele. Hůrka nás však zve, abychom si připomněli minulost, porozuměli současnosti a snažili se vytvořit lepší budoucnost.

Zdroje: kudyznudy.cz, denik.cz, novinky.cz