Architektonický skvost
Hrobka, kterou si nechal postavit podnikatele Vojtěcha Lannu a Jana Šebka, se nachází na Olšanských hřbitovech v Praze, nedaleko od zdi V. hřbitova. Pohřební mauzoleum bylo postaveno v roce 1873 a jeho autorem byl významný architekt Antonín Viktor Barvitius. V té době byl novobyzantský sloh velmi populární, a právě v tomto slohu byla hrobka navržena.
Hrobka vypadá jako dům, architekt se totiž nechal inspirovat rodinnou vilou. Jde v podstatě o zmenšenou kopii rodinné vily Lannů v Bubenči. Na výzdobě se představíi další slavní umělci, jako např. sochař JV Myslbek či malíř František Sequens. Jedná se o největší samostatný hrob v celé Praze.
Čtěte také
Stavba má obdélníkový půdorys a ukrývá dvě modlitební kaple a dvě krypty pro rakve zemřelých, přičemž jednu kryptu byla určena pro z rodin. Na fasádě hrobky můžete spatřit šlechtické erby obou rodin a nápisy s jejich jmény. Materiálem, ze kterého byla hrobka vyhotovena, je hladký kámen, což dodává stavbě monumentální a majestátní vzhled. Celkový dojem evokuje architekturu raného období Byzantské říše.
Stavební genialita
Hrobka rodin Lannů a Schebků není jediným dílem Antonína Viktora Barvitia, ale patří k jeho nejvýznamnějším. Český architekt se prosadil na přelomu 19. a 20. století a jeho práce je důležitou součástí české architektonické historie. Kromě hrobky pracoval také na Lannově vile v pražské Bubenči, což byla rezidence pro stejnojmennou rodinu.
Na sochařské výzdobě hrobky se interiérem Ludvík Šimek, zatímco fresky v vytvořil malíř František Sequens. Tyto umělecké prvky dodávají hrobce další rozměr a krásu.
Stavitelé a jejich podnikání
Schebkův palác, někdejší podnikatelské sídlo, nyní Národohospodářský ústav Akademie věd ČR
Hrobku rodin Lannů a Schebků nechal postavit Vojtěch Lanna mladší a Jan Schebek, majitelé stavebního podniku Lanna a Schebek. V té době se specializovali zejména na výstavbu železničních tratí, a to včetně proslulé Buštěhradské dráhy. Společně začali spolupracovat v roce 1864 a postupně vybudovali jeden z největších stavebních podniků svého druhu v Rakousku-Uhersku. V době stavby hrobky procházela firma svým největším rozmachem. V hrobce byly uloženy nejen jejich ostatky, ale také ostatky Lannova otce, který zemřel roku 1866.
Temné kapitoly v historii hrobky
Po roce 1948 začala hrobka postupně chátrat. Dlouhé roky byla opuštěná a bezútěšná. Ale to nejhorší mělo teprve přijít. Hrobka se stala místem setkání satanistů, kteří se sem měli v 80. letech scházet a sloužit své černé mše To byl temný a nešťastný čas v historii této krásné stavby.
Čtěte také
Roku 2019 však přišla změna. Hrobka byla převedena pod veřejnou správu a započala její kompletní rekonstrukce. Cílem bylo nejen zachránit krásnou stavbu, ale také odstranit stopy po temných rituálech satanistů. A výsledek? Stavbě byla navrácena její původní podoba, a dnes můžeme obdivovat architektonicky skvostnou hrobku v celé její nádheře.
Hrobka rodin Lannů a Schebků je tedy nejen historickým pokladem Prahy, ale také svědkem temných časů. Díky rekonstrukci a péči města můžeme dnes obdivovat její krásu a uctít památku rodin, které zde spočinuly.
Zdroje: metro.cz , cs.wikipedia.org , akantart.cz
