Středověký hrad: Symbol moci

Středověký hrad nebyl jen monumentální stavbou, ale byl centrem moci, jak politické, tak vojenské. V případě průměrného anglického hradu, kde žila panská rodina a její služebnictvo, mohlo toto společenství čítat i 150 osob od kuchaře přes zahradníka až po erudované účetní, kteří pečovali o finanční stabilitu panství.

Zdroj: Youtube

Vítr a vlhkost, nekomfortní prostředí

Materiály, z nichž byly hrady vystavěny, reflektovaly lokální podmínky. Dřevo a kámen byly snadno dostupné a poskytovaly tu nejlepší kombinaci pro defenzivní struktury. Nicméně, stavitelé hradů neměli dnešní znalosti o izolaci, což vytvářelo prostředí, které bylo vše, jen ne komfortní.

Většina hradů byla strategicky umístěna na vrcholcích kopců, což je vystavovalo přírodním vlivům. Silný vítr a déšť vedly k pronikání vlhkosti, která znesnadňovala život v hradních komnatách.

Život ve stínu

Pokud si myslíte, že středověké hrady byly osvětleny jasným světlem procházejícím skrze okenní tabule, myslíte si to špatně. Sklo bylo ve středověku velmi drahé a okna byla spíše malá, aby nepropustila příliš mnoho větru. Díky tomu byly hrady velmi tmavé, s minimem přirozeného světla.

Absence kanalizace

V moderním světě nás nutí rozsáhlá infrastruktura kanalizace a čištění odpadních vod zapomenout, jak důležitá je hygiena a sanitární zařízení. Na středověkých hradech nebylo nic takového. Zde kanalizaci zastupoval příkop, který hrad obklopoval a který sloužil jako obří sběrná nádoba pro všechny exkrementy. Vše se odvíjelo podle velikosti hradu – čím víc se příkop plnil, tím víc zápach sílil.

Voda a čistota

Tekoucí voda je pro nás samozřejmostí, ale na středověkém hradě to byl luxus. Pouze málokdo měl to štěstí, že by se mohl „pravidelně“ koupat. Mytí znamenalo nosit vodu ve vědrech ze studny nebo z potoka, což byla náročná práce. Z toho plynula celá řada problémů od umývání rukou až po koupání. Ve středověku byli lidé obecně tolerantnější k pachům a špíně. Proto se koupel zase tolik neřešila. Ženy na dvoře alespoň nosívaly váčky s bylinkami.

Podlahy v hradních komnatách byly pokryté vonící slámou a trávou, které maskovaly jiné, méně příjemné pachy. Plísně, hmyz a různé nemoci byly neodmyslitelnou součástí života. Drobné nešvary jako sníst kus chleba s plísní nebo spát v místnosti s plesnivými stěnami byly považovány za banální problémy, na které se nehledělo s takovou vážností, jak bychom to udělali dnes.

Pohádka vs. realita

Při pohledu na středověké hrady, jejich architekturu a estetiku, je snadné zapomenout na to, co bylo pod povrchem. Tyto stavby, ač krásné, byly také místy, kde se hygiena a pohodlí obětovaly ve prospěch obrany a symbolické moci. Ačkoliv je lákavé si představit život na středověkém hradě jako něco pohádkového, realita byla mnohem méně idylická. Bylo to místo, kde se kontrast mezi vnější krásou a vnitřní nepříjemností stal téměř alegorickým varováním, že ne vše, co se zdá být zlato, skutečně zlatem je.

Zdroje: thevintagenews.com, historyhit.com, owlcation.com