Za tajemstvím Trosek

Než se vydáme za propleteným tajemstvím neprobádaného podzemí hradu Trosky, jedno malé „tajemstvíčko“ úvodem. Hrad je postaven na dvou vulkanických kuželech (soupoších). Neobvyklou čedičovou černou vyvřelinu si ve 14. století vyhlédl Čeněk, pán z rodu Vartenberků, který si na ní nechal vystavět hrad – Trosky. Trosky ale neznamená „zřícenina“, jak zavádějící jméno hradu napovídá. Trosky ve staročeštině znamená škvára, sopečná struska. A podle toho své jméno Trosky dostal hrad už v době, kdy se v komnatách procházely urozené dámy a v sálech se ozývalo bujaré veselí hodujících.

Podle jedné z pověstí, kterými je hrad opředen, nechal Čeněk z Vartenberka prosekat v podzemí tajné chodby a sklepy, které měly sloužit k zásobování či případnému útěku. Jejich vchod nechal uzavřít železnými dveřmi. Lidové pověsti vyprávějí, že si v tajném podzemním labyrintu ukryl svůj lup jeden z majitelů hradu Ota IV. z Bergova, který v roce 1415 vyplenil opatovický klášter. A také loupeživí rytíři Šof a Švejkar, kteří se na hradě na čas usídlili a se svou bandou sužovali okolí. Dle místního vyprávění má být v podzemí jezírko, které bývalo zásobárnou vody pro hrad. Nelze se divit, že už od 18. století podzemí Trosek láká badatele a dobrodruhy.

Pod Troskami

První záznamy o průzkumu podzemí pocházejí z roku 1859. Tehdy se údajně čtyři studenti ze Sobotky prokopali 100 metrů dlouhou chodbou do prostor jeskyně „velké jako Malé náměstí v Jičíně“. Ta se zužovala do skalní rozsedliny, z níž vedly tři chodby. Jedna směrem na severozápad končila závalem, stejně jako druhá směrem na severovýchod. Ve třetí směrem k jihu objevili komoru ze zřetelným stopami po lidské činnosti. V ní jsou na skále vyryté podpisy dobrodruhů, kteří se do těchto míst odvážili i varovné nápisy, psané dokonce švabachem: „3 dni sme blaudily, Twa smrt gestli deš dál.“ Chodba, která vede dál z této prostory je zavalená balvanem. Dle ústních svědectví se našli odvážlivci, kteří se dostali až za něj a tam prý skutečně viděli jezírko s tekoucím pramínkem vody.

Zdroj: Youtube

Za tajemstvím s technikou

Zjistit pravdu o podzemním jezeře, železných vratech a zmapovat podzemní chodby se vypravil vybavený průzkumný tým. Potvrdil slepé chodby přírodního původu i v pískovci uměle vyhloubený prostor a chodbu. Žádný poklad, žádná železná vrata ani průzračná voda. Svůj průzkumu pak tým popsal v článku Podzemní jezero a ocelové dveře pod troskami (2021). Pro existenci podzemního jezera tak svědčí jen fakt, že na hradě dosud nebyly nalezeny žádné stopy po studni.

Vchod do jeskyně se nachází asi 500 metrů východně od hradu v příkré skalnaté a zalesněné stráni. Před několika lety poté, co byly odstraněny náletové dřeviny na úpatí hradu tam geologové objevily menší otvory do podzemí. A také lávové tunely a jeskyně. Možná se do jedné z nich propadly rozhádané ženštiny – vdova po Otovi z Bergova a její vnučka Barbora, jak říká jedna z verzí legend, podle které i kvůli jejich neustálému křiku a hádání všichni z hradu utekli. Zbyla po nich jen věž Baba a Panna, kterou každá z nich sama obývala.

Zdroje: babinet.cz, regiony.rozhlas.cz, www.kudyznudy.cz