„Já jsem krásnější a mladší. Mám na Trosky větší právo,“ křičela Karolína. „Já jsem chytřejší a starší. Panování si zasloužím já,“ oponovala Marie. Touha po moci otřásala každou z rozčílených žen. Matka Pána z Bergova Marie, který před několika týdny odjel do zahraničí, byla přesvědčená, že její schopnosti vládnout pochopitelně předčí naivitu mladé Karolíny. Její vnučka a dcera vládce Trosek zase byla přesvědčená, že díky své kráse sežene moudrého manžela, s nímž bude na Troskách vládnout.

Rozhádané se uvelebily každé ve své věži a pokřikovaly na sebe z malých okýnek. O tom, jak se daří jejich poddaným se nezajímaly. Kraj začal chřadnout a žádný významný host se na Troskách neukázal, co byl měsíc dlouhý. Najednou každodenní křik ustal. Odvážný chasník se vydal na hrad zjistit, co se stalo. Vítr tančil na okrajích trav a meluzína tiše naříkala. Jinak bylo absolutní ticho a nikde nikdo. Jako by se po ženách zem slehla. Pán z Bergova v cizině zůstal a lidé pod hradem zvelebovali krajinu sami. Na památku po ztracených ženách pojmenovali věže Panna a Baba.

Pod hradem je 600 metrů hluboká průrva, o níž se říká, že je dírou do pekla Pod hradem je 600 metrů hluboká průrva, o níž se říká, že je dírou do pekla Zdroj: Shutterstock.com

Právě hrad Trosky tyto dvě věže charakterizují. Jsou postavené na čedičových skalách a podobné čedičové suky, z nichž roste kamenná stavba, najdeme až ve Francii. Jak vypadal hrad ve 14. století, kdy se s největší pravděpodobností dostavěl, nikdo neví. Tajemstvím je, že i když za svých počátků přitahoval svým vzhledem a okolní krajinou značnou pozornost, žádný obraz se s jeho původní podobou nedochoval. Možná měl jeho majitel Čeněk z Vantemberka jiné starosti. V roce 1414 se stal druhým nejvýznamnějším mužem hned po panovníkovi a stal se pravděpodobně hlavním iniciátorem protestního listu proti upálení Mistra Jana Husa.

Trosky jsou opředeny mnoha tajemstvími a především pověstmi. Pod hradem je 600 metrů hluboká průrva, o níž se říká, že je dírou do pekla. V trhlině se prý objevuje oheň a tato díra byla hlavním důvodem, proč se zde usadili Keltští druidové.

Mimo turistů hrad na denním pořádku navštíví i hledači pokladů. Mimo turistů hrad na denním pořádku navštíví i hledači pokladů. Zdroj: Shutterstock.com

Podzemí hradu je prý tak nebezpečné a rozsáhlé, že ho nikdo není schopen projít, aniž by se živý a zdravý vrátil na povrch. Především hledači pokladů zde chtějí nalézt zlato z Opatovického kláštera, které uloupil pozdější majitel hradu Ota z Berkova. Je otázka, zda si historičtí sprejeři a vandalové dělali legraci z budoucí generace nebo je na tom něco pravdy, ale v podzemí se hojně objevují nápisy např. „Dál ne, sic tě čeká smrt“. Jestli nápis někdo ignoroval a objevil bájný poklad nevíme. Objeveny, ale byly různé chodby a chodbičky končící buď jeskyní nebo závalem. Legendární je tzv. Podpisová skála, kde jsou také varovné nápisy psané švabachem: „3 dni sme blaudily, Twa smrt gestli deš dál".

V roce 1859 se do podzemí dostala skupinka zvědavých studentů, kteří svou výpravu zdokumentovali. Prokopali asi 100 metrů úzké chodby a dostali se do jeskyně, která byla již téměř zavalena. Když pokračovali dál objevili velký balvan opět s nápisem hrozící při pokračování smrtí. Za balvanem však objevili malé jezírko, které pravděpodobně sloužilo jako zásobárna vody pro celý hrad.

Zajímavý je taky geologický původ hradu. Zahraniční vědci zjistili, že pod ním jsou tzv. lávové tunely – asi metr velké díry, kterými si láva razila cestu z hlubin hory. Podle posledních vulkanologických výzkumů skutečně vychází, že Panna je o něco mladší než Baba, jsou zhruba 17 miliónů let staré. Jméno Trosky právě i se sopečnou historií souvisí – výraz „trosky“ totiž pochází ve staročeštině od sopečné strusky.

(Zdroj: martinkolar.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=118774 a www.hradtrosky.eu/)