Malebný gotický hrad Bran najdeme nedaleko rumunského Brašova, v místech, kudy prochází transylvánsko-valašská hranice. I když je to od nás přece jen trochu z ruky, určitě se vyplatí vyrazit na dovolenou právě do těchto končin a objevovat tady pro mnohé z nás netušené krásy této stále ještě civilizací mnohem méně poznamenané krajiny. Přímo na hradě Bran se ale budeme muset smířit s tím, že se tady potkáme doslova se zástupy turistů – jde totiž o jedno z návštěvnicky nejatraktivnějších míst Rumunska. Jistě k tomu přispívá také právě drákulovská pověst hradu i celého kraje.
Dřevo neodolalo Mongolům
Nechme na chvíli upíry stranou a podívejme se na hrad Bran jako na nádhernou památku, tyčící se nad rumunskou krajinou již od počátku 13. století, kdy jej zde nechali vystavět členové Řádu německých rytířů. Tehdy šlo o dřevěnou stavbu, určenou hlavně k ochraně okolí a zdejší obchodní cesty. Po pouhých třiceti letech jeho existence ale přišli Mongolové a dřevěná pevnost jejich nájezdu a plenění neodolala. Další hrad, vybudovaný Sasy na stejném místě, už byl proto raději kamenný. I jeho posláním byla obrana, tentokrát proti Osmanům, a později se z tohoto místa stala celnice. Z historických dokumentů vyplývá, že si Bran nikdy neužil delší dobu, kdy by byl využíván některým ze svých dočasných majitelů ke klidnému životu.
Interiér hradu Bran je zařízen poměrně střídmě
Konečně důstojné využití
Na skutečném výsluní se ale Bran dostal v roce 1920, kdy se stal rezidencí panovníka Rumunského království a i když tehdy šlo o poměrně zdevastovanou a dlouhou dobu neudržovanou stavbu, oblíbila si jej Marie Rumunská. Díky ní prošel hrad nevídanou rekonstrukcí a vrátila se mu jeho bývalá malebnost. Důležitou roli plnil hrad také v době druhé světové války, kdy právě v jeho zdech zřídila princezna Ileana, dcera Marie Rumunské, nemocnici. Pak ale přišel rok 1948, s ním komunisté a jejich potřeba sebrat všechno všem – tedy i hrad Bran jeho tehdejším majitelům. Až v roce 2009 byl po mnoha peripetiích v restituci vrácen do rukou právoplatného dědice původních majitelů, členů Habsburského rodu, arcivévodu Dominika a jeho sestry baronku Marii Magdalenu z Holzhausenu a Alžbětu Sandhoferovou. Ti jej otevřeli veřejnosti, a tak máme dnes jedinečnou možnost navštívit místo, spjaté s tak zásadní legendou, jakou nabízí příběh o hraběti Drákulovi.
Upírský hrad? Asi jen náhodou
Proč měl hrabě Drákula žít právě na Branu? Všechno se to podle všeho seběhlo víceméně náhodou. Autor příběhu o upírovi, který terorizoval celé okolí, vzešel z pera irského spisovatele a literárního kritika Brama Stokera a prvně byl vydán v roce 1897. Stoker přitom místa, o nichž ve svém díle psal, neznal a v Rumunsku nikdy nebyl. Popis hradu, který čtenáři v knize našli, se ale nápadně podobal právě hradu Bran, v němž navíc po jistou dobu žil obávaný valašský kníže Vlad III., řečený napichovač. Jeho krutost neměla v okolí konkurenci, a tak nebylo daleko k propojení Drákuly právě s tímto mužem, jehož poddaní se třásli již při vyslovení jeho jména.
Ať už to bylo s Drákulu i Vladem III. a jejich reálnými i smyšlenými krutostmi jakkoliv, hrad Bran dnes vítá nejvíce turistů v širokém dalekém okolí a po léta je jednou z nejnavštěvovanějších památek Rumunska.
Zdroje: reshumana, bran-castle, en.wikipedia,
