Z ničivé války k ambicióznímu projektu
Jenő Boryho cesta k vytvoření architektonického zázraku započala v roce 1912, kdy zakoupil skromný pozemek. Na něm se nacházel malý vinný sklep a vedle něj stála lisovna. Jen málokdo tušil, že se nenápadný kousek půdy brzy stane plátnem pro celoživotní umělecké úsilí. Až po devastující první světové válce se Bory rozhodl pustit do svého ambiciózního projektu, financovaného z honorářů z rostoucího počtu sochařských zakázek. Chtěl tak vyjádřit nejen poctu své manželce Iloně Komócsin, ale také svou vášeň pro umění.
Stvoření hradu bez plánů a profesionálů
To, co dělá zámek Bory skutečně pozoruhodným, není jen jeho velkolepost, ale i netradiční způsob, jakým byl postaven. Na rozdíl od většiny architektů se Bory nespoléhal na podrobné plány ani na tým odborníků, kteří by ho vedli. Důvěřoval vlastní intuici, představivosti a hlubokému vztahu k zemi. Během 40 let pečlivě vytesával svou vizi kámen po kameni, často pracoval sám, jen občas mu někdo pomohl.
Vize vytvořená sochařským citem
Jenő Bory byl sice vystudovaný architekt, ale ke své práci přistupoval s citem sochaře. Každá zeď, věž a nádvoří hradu byly svědectvím jeho umělecké vize. K procesu výstavby přistupoval jako k neustálému dialogu mezi sebou a krajinou a své plány přizpůsoboval jedinečným konturám terénu.
Nelze si nevšimnout, že v celém zámku převažuje použití specifického materiálu – křemenného betonu, materiálu, který byl na počátku 20. století v popředí architektonických inovací. Jenő Bory si všestranný materiál oblíbil a použil k výrobě dveřních a okenních rámů, sloupů, kopulí, zábradlí, a dokonce i velkého schodiště. Také zahrada nesla stopy jeho umění – betonové fontány, bazénky, sochy a reliéfy jsou rozesety po celém areálu.
Domov umělců a společenství
Zámek Bory nebyl jen osamělým podnikem, byl to domov. Byl svědkem života současných umělců a uměleckých snah manželky Jenő Boryho, Ilony Komócsin, která byla sama malířkou. Ateliér, který byl nedílnou součástí zámku, sloužil jako útočiště uměleckého projevu a byly v něm umístěny sochy a obrazy, které dodnes uchvacují návštěvníky.
Sochy, které žijí
Jedním z nejpůvabnějších aspektů hradu je nádvoří Sto sloupů, kde dodnes zdobí originální sádrové sochy vytvořené samotným Jenő Bory. Mnohé z nich byly zvěčněny v bronzu nebo mramoru a jsou rozesety po celé zemi, což svědčí o trvalém odkazu uměleckého génia. V hradní kapli stojí socha Manželské lásky jako dojemná připomínka trvalého příběhu lásky, který inspiroval toto velkolepé dílo.
Živoucí umělecký poklad
Hrad Bory je dnes s láskou uchováván a udržován potomky Jenő Boryho, kteří založili nadaci, aby zajistili jeho další existenci jako svědectví autorovy umělecké vize. Návštěvníci z celého světa si mohou prohlédnout výjimečný hrad a vydat se po stopách muže, který své sny proměnil v hmatatelné mistrovské dílo postavené nikoli podle plánů a s pomocí odborníků, ale s bezmeznou představivostí a neústupnou oddaností. Hrad Bory není jen hradem, ale živoucím uměleckým dílem, svědectvím o síle lidské tvořivosti a neutuchajícím duchu vize jednoho člověka.
Zdroje: earthlymission.com, dailynewshungary.com, castellinelmondo.altervista.org
