Se vším by nám podle vědců měl pomoct zavíječ voskový, který je asi centimetr až dva velký motýlek, trochu podobný domácímu molovi. Dospělí jedinci moc zajímaví nejsou, jejich larvy ale zcela nepochybně ano. Housenky tohoto motýla totiž žerou plast a umí ho zpracovávat, tudíž by ho mohly odstraňovat také z přírody, kde stále přibývá. Vyřeší tak náš problém s plastem?

K objevu došlo úplnou náhodou

Za tímto pozoruhodným objevem stojí amatérská včelařka a vědkyně z univerzity ve španělské Kantábrii. Při kontrole svých úlů našla larvy zavíječe, které kvůli ochraně včelstva vysbírala do plastového sáčku. Později zjistila, že do té doby neporušený sáček v sobě má spoustu děr. Společně s kolegy pak rychle prokázala, že za poškození skutečně mohou housenky zavíječe. Sama to pro vědecký server Researchgate okomentovala slovy: „Příroda je krásná. Stačilo nám dívat se kolem sebe a našli jsme řešení."

Housenky tohoto drobného motýla rozkládají plast rychleji než jakékoliv dosud známé postupy. Jedna larva zavíječe udělá v mikrotenovém sáčku 1 až 3 díry za hodinu. Sto jich za 12 hodin sežere až 92 miligramů plastu.

Austrálie jako odrazující příklad

Pro nás je to obrovská naděje v boji proti přebytu plastu, my tento problém totiž řešit nedokážeme. Housenky by tak za nás mohly odstranit plastový odpad, jehož vznikají statisíce tun ročně. Pro tento účel by jich byly potřeba miliardy, což ale není možné, protože zavlečení zvířat mimo areál dosavadního výskytu vytváří ještě větší problém. Své o tom vědí Australané, kteří si v roce 1935 přivezli na svůj kontinent první ropuchy obrovské, aby se staly biologickou zbraní proti vrubounovitým broukům dermolepida albohirtum, kteří byli velkým škůdcem cukrové třtiny. Ropuchy sice měly snížit stavy těchto brouků a pomoci tak zemědělcům, jenže krátce po vypuštění se začaly velmi rychle množit. V přírodě nenašly predátory, a vytrvale tak rozšiřovaly oblast svého působení. Dnes jich v Austrálii mají z původních 3000 asi 200 milionů. Jsou jedovaté a predátoři, jenž je sežerou, hynou. U protinožců si tedy moc nepomohli.

Zavíječ je škůdce, který by nás mohl zlikvidovat

Podobný problém je i u nás. Čeští včelaři považují zavíječe za škůdce. Jeho housenky totiž žijí ve včelích úlech. Konzumují med nebo vosk a v poškozených plástvích spřádají vlákna, kvůli kterým se k nim včely nemají šanci dostat a zlikvidovat je. Dochází tak k jejich přemnožení a mohou úlům velmi uškodit. Pokud by se tyto housenky přemnožily, znamenalo by to pro již tak ohrožené včely velký problém!

Jaký je tedy výsledek?

Vědci samozřejmě nechtějí využívat housenky na to, aby je vypustili na nějaké skládky plastu, kde by likvidovaly umělé hmoty. Momentálně je zkoumají a snaží se přijít na to, zda v housence nalezneme spásu po vytřídění plastu. Odborníci chtějí chemické procesy, které trávení doprovází, důkladně prozkoumat a pokud možno je uvést do praxe i bez housenek. Je to jedna z nadějí, jak zkrotit velký environmentální problém, který plasty zejména v oceánech způsobují. Některé odhady hovoří o tom, že by jich tam do roku 2050 mělo být víc než ryb!

Zdroje: zoommagazin.iprima.cz, www.samosebou.cz, www.irozhlas.cz, ct24.ceskatelevize.cz