Pahorek plný zajímavostí

Říp je vlastně vyhaslou sopkou, jehož strukturu tvoří čedič s vysokým obsahem olivínu a magnetovce. To má za následek magnetické anomálie, takže pokud si na procházku vezmete kompas, je možné, že dorazíte úplně jinam, než jste chtěli. Střelka totiž bude odchýlená od severu. Návštěvníci si stěžují, že zde mají výpadky i ctilivá elektronická zařízení. Zajímavostí také je, že Říp jde vidět přibližně z pětiny území Čech. Důvodem této mimořádné dohlednosti je plochý reliéf okolní krajiny. Oba tyto aspekty sledují archeologové při studiích, v nichž se je snaží propojit s atraktivitou pro naše předky. „Nemůžeme vyloučit, že naši předkové měli vyvinutý cit pro odlišnosti v krajině." Píše Miloslav Slabina v článku Archeologie hory Říp. (Zdroj: https://www.researchgate.net/publikace, ARCHEOLOGIE VE STŘEDNÍCH ČECHÁCH 12, 2008, str. 309–318) Faktem zůstává, že na Řípu se nacházejí bohaté archeologické naleziště datované až do doby bronzové.

Tradice místa

Poprvé se Říp objevuje v Kosmově Kronice Čechů sepsané v době těsně před r. 1125 v souvislosti o pověsti příchodu Čechů. Kosmas popisuje také rituální přivlastnění krajiny vrcholící jejím pojmenování po vůdci Čechovi (latinsky Boemus). Název Bójové, Boii či Boiohaemum je však mnohem starší, datuje se do období Keltů a kombinuje v sobě název kmene a území. Bójové byl totiž keltský kmen, z nichž jedna větev osídlila přibližně ve 4. století př. n. l. střední a severozápadní území Čech. Toto území začali římští historikové nazývat zemí Bójů, latinsky Boiohaemum. (Zdroj: www.cs.wikipedie.org, Bójové) Je tedy možné, že Kosmas zkombinoval více pramenů a odvodil z nich romantický příběh Praotce Čecha. Faktem ale zůstává, že určitou posvátnost místa se naši předci snažili uznat i postavením románské rotundy sv. Jiří, připomínanou již roku 1126.

Přírodní památka

Hora Říp je jakýmsi symbolem Česka a jak kdosi napsal na chatu nacházející se na vrcholu: „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp“. Magičnost hory spojená s vlastenectvím se nedá zapřít. Nejen tento pocit, ale také krásná příroda, bude pro každého odměnou. Na hoře se nacházejí dokonce tři prameny, z nichž jeden, zvaný Hamlouf prý založil sám Praotec Čech. Podle pověsti zde zabodl hůl a ze země začala tryskat voda. Voda z dalšího pramene Na Hýkovině je již tradičně považována za léčivou. Údajně působí proti problémům se srdcem a cévami, na duchovní rovině vám může pomoci s uzemněním. Vidět zde můžete také mladý les, založený po roce 1879, složený z javorů, borovic, jasanů a lip. Díky suchým trávníkům a křovinám zde také žijí vzácné druhy rostlin a živočichů.