Ohnivý myslivec
První legenda vypráví o hajném, který se s pytláky nijak nepáral. Byl hubený, vysoký a měl rozčepýřené vousy. Svým chováním děsil kolemjdoucí natolik, že se kvůli němu ani neodvážili jít do lesa na houby nebo pro větvičky. Jednoho dne se mu však stala smutná nehoda a během bouřky na něj spadl strom. Skonal. Myslíte si, že to je konec příběhu a lidé v hlubockých lesích žili šťastně až do smrti? Vůbec ne! Myslivec si nedal pokoj ani po smrti a na svět se vracel zahalený plameny. Nezjevoval se však lidem pouze v tom negativním smyslu slova, někdy i pomáhal. Jednou se ho však jeden starý výměnkář vylekal na tolik, že nahlas vyřkl: „Spas, Bože, mne i jeho!“ Poté plameny uhasly, myslivec se proměnil v bílou holubičku a odletěl k nebi. Od této doby ho už nikdo nikdy neviděl.
Samaritánka
Hluboká trpěla častými povodněmi, kdy rozvodněná Vltava vždy naplnila místní studny špinavou a kalnou vodou, která zapříčila šíření mnoha nemocí. Místní ale přišli na to, že v době záplav zůstává jeden pramen vždy neporušen. Byl jím pramen ze svahu za Hamrem, kde majitel zámku Ondřej Ungnad ze Suneku později nechal postavit kapličku Samaritánku. Samaritánka se u místních těšila velké oblibě, neboť voda z ní dokázala léčit. Obyvatelé Hluboké nad Vltavou sem nejen v čase povodní s důvěrou přicházeli a vyprávělo se, že kdo pil z vlastní zakalené studně, umřel, kdo však pil ze „Samaritánky“, uzdravil se.
Čertova brázda
V roce 1760, kdy zámku správcoval de Bossi, se poddaným nežilo vůbec dobře. Všemocný správce, jehož neobvyklé jméno lidé komolili na Nebosý či Tubosý, se cítil jako ničím neomezený pán a lidi neustále utiskoval a utlačoval. Protože byl de Bossi tak krutý a zlý, začalo se o něm povídat, že se údajně spolčil s ďáblem. Po jeho smrti ho prý ďábel zapřáhl do spřežení a vyoral s ním hlubokou strouhu a ve Staré oboře jí dlouho nazývali „Čertova brázda“.
Zkamenělé stádo
Další pověst vypráví o tom, že na Hluboké žil kdysi dávno pastýř, který měl od rána do večera plná ústa nepěkných nadávek a neminula snad ani hodina, aby z nich nevypustil alespoň kopu kleteb. Jeho okolí ho neustále varovalo před božím trestem a napomínalo, avšak marně. Jednoho dne onen pastýř proklel sebe i celý svět. Nebesa ho potrestala tím, že jej společně s celým stádem proměnila v kámen.
Krvavá tráva
V blízkosti zámku hluboká byl roku 1290 popraven ambiciózní český šlechtic Záviš z Falkenštejna. Na popravišti, kde byl Záviš sťat, prý ještě mnoho let rostla krvavě rudá tráva. Pokud se na místě bedlivě rozhlédnete, možná ještě dnes spatříte červená stébla trávy!
Hlubocké krávy
Roku 1420 napsali českobudějovičtí kronikáři o tom, že se jedné z krav v blízkosti zámku narodila stvůra podobná člověku. V roce 1522 se zase zaznamenala záhadná zpráva o narození telete podobném mnichovi. Co se to s těmi krávami dělo?
Zdroje: www.cestovinky.cz, severniceskobudejovicko.cz, www.hrady.cz, zamekhluboka.info