Hladina moří stoupá
O oteplování moří a stoupání hladin oceánů už bylo řečeno mnohé. Planeta se od období před průmyslem (1850-1900) v průměru oteplila o 1,2 °C. Nová studie Světové meteorologické organizace (WMO) zveřejněná 14. ledna 2023 na Nature Communications poskytuje dosud nejpřesnější odhady o zvyšování hladin moří. Na základě tání antarktického ledového příkrovu na jihu a grónského ledového příkrovu na severu odborníci pomocí počítačové simulace propočítali objem vody z roztátých ledů. Podle propočtů je zřejmé, že se hladina moří zvýší, i když se globální oteplení ustálí na zvýšení o 1,5 °C, jak stanovila Pařížská dohoda o omezení skleníkových plynů. Hladiny moří by tak mohly stoupnout do roku 2150 o 1,4 metru. Do svých propočtů nezahrnuli ledovce, plovoucí kry a sněhy, které také tají. Varovali, že v minulém století stoupla moře o 20 centimetrů.
Podle údajů WHO při stejném oteplení během dvou tisíc let stoupnou moře o dva až tři metry. Při oteplení o 2 °C pak o šest metrů. Pokud by oteplení bylo výraznější, pak by zvýšení o 5 °C mělo za následek vzestup hladin o šest metrů.
Pochmurný projev
Není to však jen tání ledovců a souvislých ledových a sněhových ploch. Ke zvyšování hladin oceánů přispívá i tepelná expanze a tepelná setrvačnost, která je také způsobena oteplováním. Dále pak zpomalování Golfského proudu, který odvádí vody od pevniny, a také propadání pevnin. V souvislosti se zveřejněním studie a jejími výsledky na hrozbu upozornil ve svém projevu na schůzi Rady bezpečnosti OSN v New Yorku Antonio Guterres, portugalský politik, diplomat a současný generální tajemník. „Stoupající hladina moře ohrožuje samotnou existenci některých nízko položených komunit, a dokonce i států,“ řekl ve svém projevu. Naznačil, že by mohl nastat „masový exodus celých populací v "biblickém měřítku“.
Po nás potopa
Guterres uvedl, že se hladina moří od roku 1900 zvyšuje rychleji, než se očekávalo, a než tomu bylo v předchozích stoletích. Dále řekl, že se „… světové oceány za poslední století oteplují rychleji než kdykoli za posledních 11 000 let.“ Upozornil, že je nyní ohroženo 900 milionů lidí v pobřežních oblastech. Zaplavení hrozí Číně, Bangladéši, Indii a Nizozemsku. Říká, že i velkoměsta všech kontinentů se budou potýkat s dopady zvýšení hladin. Jde například o Káhiru, Bangkok, Šanghaj, Kodaň, Londýn, Los Angeles, New York a Buenos Aires, Santiago a dalších. A nejde jen o města. Zvyšování hladin ovlivní i podzemní zdroje včetně potné vody.
Výzva
„Náš svět se řítí za hranici oteplení o 1,5 stupně, kterou vyžaduje budoucnost, v níž se dá žít, a se současnou politikou se řítí ke 2,8 stupňům, což je rozsudek smrti pro zranitelné země,“ řekl Guterres, a také varoval, že „Země spěje ke klimatickému chaosu.“ Obvinil 20 nejbohatších zemí, že se dostatečně nestarají o to, jak oteplování zabránit a vyzval světové představitele ke snížení emisí, slíbené financování ochrany klimatu a přijetí patřičných opatření. Zmínil i pomoc rozvojovým zemím k urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie.
Na schůzi k tématu hrozby zvyšování hladin moří a klimatické krize vystoupilo 75 zástupců z dalších zemí. Například velvyslankyně USA Linda Thomas-Greenfieldová, uvedla, že „… je to otázkou mezinárodního míru a bezpečnosti.“ I ona poukázala na hrozbu a řekla, že Rada musí jednat: „Nejhorším dopadům lze naštěstí předejít, ale musíme jednat hned a musíme jednat společně.“
Zdroje: www.dailymail.co.uk, apnews.com
