Identita hidžrů
Identita komunity hidžrů zahrnuje širokou škálu osob, které neodpovídají tradičním binárním genderovým rolím. Někteří se narodili jako muži, ale rozhodli se přijmout tradičně ženské oblečení a chování, zatímco jiní se narodili jako intersexuálové nebo podstoupili zákrok změny pohlaví. Jedním z charakteristických aspektů jejich identity je, že často v mladém věku opouštějí své rodiny a připojují se ke komunitám hidžrů, které jim slouží jako jediné útočiště v indické společnosti.
Systém guru-chela
Komunity hidžrů fungují v rámci jedinečné hierarchické struktury známé jako systém guru-chela. Od 12 nebo 13 let mladí hidžrové přerušují styky se svými rodinami a stávají se žáky pod vedením guru. Ten přebírá roli rodiče, učitele a šéfa a učí chela (žáka) způsobům života hidžry. Výuka zahrnuje rituály, vedení domácnosti a dovednosti k obživě. Od guru se očekává, že se o své chely postarají, ale zároveň mají nad jejich životy značnou kontrolu, což vede k obavám z otrocké práce.
Hierarchie v komunitě hidžrů je založena na druhu práce, kterou každý člen vykonává. Na vrcholu pyramidy jsou starší chelas, kteří zpívají a tančí, následováni těmi, kteří žebrají o almužnu výměnou za požehnání na akcích. Na konci jsou sexuální pracovnice. Bez ohledu na svou profesi musí hidžrové odvádět část výdělku svým učitelům.
Výzvy a zranitelnost
Komunita hidžrů není bez problémů. Mnoho z nich pochází ze znevýhodněného prostředí, což je činí zranitelnými vůči vykořisťování a zneužívání. Neysara, zakladatelka organizace Transgender India, vyprávěla o otřesné zkušenosti, kdy ji její rodina chtěla zabít ze cti, což ji donutilo obrátit se na komunitu hidžrů, aby našla útočiště. V nouzi jí nabídli ochranu, ale také trvali na tom, aby se zapojila do sexuální práce, aby je uživila, což ukazuje, jak obtížným volbám hidžrové často čelí.
Historický význam
Hidžrové mají v indické historii hluboké kořeny, zmínky o jejich existenci lze nalézt ve starověkých textech, jako jsou Rámájana a Mahábhárata. V průběhu jihoasijské historie zastávaly osoby třetího pohlaví mocenské pozice včetně rolí důvěryhodných strážců v mughalských harémech. V hinduismu jejich oddanost Pánu Rámovi během vyhnanství dokládá vysokou vážnost v rámci náboženských tradic.
Náboženské praktiky
Jedinečné náboženské praktiky hidžrů se točí kolem směsice hinduismu a islámu. Ústředním bodem jejich víry je akt kastrace, který cizinci stigmatizují, ale v jejich komunitě je považován za posvátný. Když hidžra podstoupí kastraci, jsou jeho genitálie obětovány hinduistické bohyni matce Bahuchara Mata, která spolu s muslimskými svatými obdarovává ostatní plodností a štěstím. Věří se, že ignorování tohoto božského poslání vede k impotenci po dobu sedmi životů.
Rituál kastrace
Kastrační rituál prováděný bez anestezie je nezákonný a životu nebezpečný. Přestože některé regiony uvažují o nabídce bezpečnější lékařské alternativy, tato praktika se nadále provádí v utajení. Po zákroku procházejí hidžrové 40denním obdobím zotavování a proměny, během něhož jsou oblečeni jako nevěsty a požehnáni mocí Bahuchara Maty. Poté jsou obdařeni novými jmény a identitou. Podle zpráv jsou však někteří mladí a zranitelní muži k rituálu nuceni a následně tlačeni k prostituci.
Koloniální dopad a právní uznání
Stigmatizaci hidžrů lze vysledovat až do britské koloniální éry. V roce 1871 Britové označili hidžry za dědičné zločince a zavedli tvrdá opatření dohledu. Historická diskriminace měla trvalý dopad a vedla k tomu, že hidžrové byli vyloučeni ze zaměstnání a vzdělávání, což mnohé z nich donutilo k životu v žebrotě a prostituci.
V roce 2014 indický Nejvyšší soud oficiálně uznal hidžry jako třetí pohlaví, což byl významný milník, který nařídil kvóty pro zaměstnání a vzdělávání. Tento pokrok byl však zastíněn opětovnou kriminalizací homosexuálních styků ve stejném roce, což ukazuje na složitost právního uznání a zastoupení marginalizovaných komunit.
Přestože se hidžrové v Indii potýkají s dlouhou historií diskriminace, stále vytrvávají. Jejich jedinečná identita a náboženské praktiky jsou provázány s kulturní strukturou národa a zůstávají viditelně přítomni ve veřejném životě, aktivismu a politice. Nedávné právní uznání dalo naději na inkluzivnější budoucnost, ale na cestě k plné rovnoprávnosti a přijetí hidžrů je ještě hodně překážek.
Zdroje: ajurvedskecesty.cz, idnes.cz, medium.seznam.cz