Atlantida, jak ji líčil antický filozof Platón, byla místem pokroku, moci, ale také pýchy a následného zkázy. Tato záhadná říše, která nakonec byla pohlcena mořem, inspirovala generace badatelů. Mohl by tedy nedávný objev ve vodách Baltského moře mít s touto legendou něco společného?
Poklad na dně moře
U švédského ostrova Hanö se podařilo najít cenné důkazy o životě pradávných švédských kočovníků. Ležely na dně Baltského moře v 16metrové hloubce. Díky tomu, že ležely pod vodou a zakonzervoval je půdní sediment z tlející rašeliny, dochovaly se artefakty v neuvěřitelně dobrém stavu.
Stopy první skandinávské civilizace
Nález na dně moře má obrovskou historickou cenu. Archeologové postupně objevili staré nástroje ze dřeva, kamení i kostí, které svědčí o velké vyspělosti původních majitelů. Historici připouštějí, že se mohlo jednat o vůbec první civilizaci, která obývala území dnešní Skandinávie.
Za největší vzácnost považují archeologové objev kostěné harpuny, lana, kamenných pazourků a kostí praturů. Veškeré předměty jsou nebývale dobře zachovalé, což objevu dodává ještě větší cenu. Objevit podobně staré věci v tak dobrém stavu považují archeologové za velký zázrak, který se poštěstí jen zcela výjimečně.
Kostry praturů sehrály důležitou roli
Na dně moře ležely také kostry praturů, tedy dávných předků dnešního skotu. Právě ty pomohly určit stáří pozůstatků dávných obvatel severní Evropy. Ukkázalo se, že artefakty jsou staré až neuvěřitelných 11 tisíc let.
Během podvodního archeologického výzkumu objevili odborníci celou lagunu, která byla kdysi domovem našich předků. Našli v ní i zbytky stromů a zvířecích kostí.
Spojení s Atlantidou
Ačkoliv nález ve vodách Baltského moře může na první pohled evokovat spojení s Platónovou Atlantidou, odborníci zůstávají opatrní. Björn Nillson, vedoucí výzkumného týmu, se domnívá, že osada byla spíše dočasným sídlištěm kočovníků, než stálým městem ztracené říše. Jediná podobnost s bájným městem je tak v tom, že obě místa spláchlo moře.
Nález na dně Baltského moře je fascinujícím okénkem do života dávné civilizace a svědčí o její adaptabilitě a dovednostech. I když nemůže být přímo spojen s Platónovou Atlantidou, stále nám připomíná, že minulost je plná příběhů čekajících na své vyprávění. V archeologii nás čeká stále mnoho odhalení a každý nový objev nás učí více o našich dávných předcích.
Přírodní bohatství Baltského moře
Baltské moře není jen domovem starodávných tajemství, ale také biologicky bohatým ekosystémem s rozmanitým mořským životem. Archeologické expedice často narážejí na fosilní stopy organismů, které kdysi obývaly tyto vody, a tyto nálezy mohou poskytnout klíč k pochopení, jak se ekosystém vyvíjel v průběhu tisíců let. Ochrana archeologických a biologických bohatství je nezbytná pro zachování historie a přírodního dědictví regionu.
Vědecký a technologický pokrok nám nyní umožňuje zkoumat mořské hlubiny s dosud nepředstavitelnou přesností. Využíváním moderních technologií, jako jsou podvodní drony nebo pokročilé skenovací techniky, mohou archeologové objevit stopy dávných civilizací, které byly dříve nedostupné. Tyto technologie otevírají dveře k novým objevům, které by mohly přepsat historii, jak ji známe.
Zdroje: dailymail.co.uk, ancient-origins.net, thelocal.se
