Zdroje: www.tripstodiscover.com, parks.canada.ca, www.adventurecanada.com
Nachází se na kanadském ostrově Newfoundland a skýtá skutečné bohatství, zejména pro oči. S rozlohou 1805 km² je druhým největším národním parkem v Atlantické Kanadě.
Drsné podnebí, ale nadpozemská krása
Během teplejších měsíců je kanadský ostrov Newfoundland zahalen do svěží zázračné krajiny, poseté jezery, bažinami a nekonečnými lesy. Na západním pobřeží Newfoundlandu, vklíněném mezi hluboce zaříznuté fjordy a vysoké vrcholy národního parku Gros Morne, se nachází pustá náhorní plošina.
Právě ta tak trochu připomíná povrch Marsu. Nese název Stolové hory a vytvořila ji geologická činnost, trvající zhruba půl miliardy let. Kromě svého pozoruhodného vzhledu je park Gros Morne výjimečný také tím, že patří na seznam světového dědictví UNESCO.
Gros Morne nabízí vhled nejen do minulosti, ale potencionálně i do jiných světů.
Stolové hory jakožto součást národního parku jsou navíc jedním z mála míst naší planety, kde lze nahlédnout do "duše" Země. Přesněji do jejího pláště, hluboké vrstvy křemičitanových hornin, jež se nachází kilometry pod zemskou kůrou.
Gros Morne
Právě tento typ horniny je bohatý na toxické kovy. Stává se tak nehostinným pro většinu vegetace. I to je důvod, proč jsou Stolové hory územím, které nepřeje žádné úrodě. Ve srovnání se zbytkem "zeleně", která je v národním parku Gros Morne k vidění, působí Stolové hory jako kůl v plotě.
V Gros Morne žijí nejpřátelštější lidé Kanady
Historie parku sahá zhruba 500 milionů let zpátky. Do doby, kdy se začal formovat superkontinent Pangea a uzavíral se oceán Iapetus. Díky tomu se tvořila Severní Amerika a Evropa.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Obecně jsou při jakémkoliv posunu kontinentů recyklovány úlomky zemské kůry zpět do Země. Zde ale nastal pravý opak. V tomto případě byl fragment zemského pláště, tehdy kus oceánského dna, vytlačen nahoru. Důsledkem toho vznikly Stolové hory.
Až v 60. letech 20. století přišli vědci na to, že neúrodná hornina vystupující z hustého lesa v Gros Morne je ve skutečnosti odlomený kus zemského pláště. To následně pomohlo potvrdit teorii, že Země je pokryta tektonickými deskami.
Chloubou národního parku je pak také pohoří Long Range Mountains, kterému dominuje část Gros Morne, ležící na severní straně zálivu Bonne Bay, která je díky svým 806 metrům druhým nejvyšším vrcholem ostrova Newfoundland.
V překladu jde o "velký, izolovaný kopec", jež je typický svým osamělým a ponurým charakterem a který sahá vysoko nad přítomné mraky. Jeho vrchol působí jako neuspořádaná krajina arktické tundry, kterou obývají zajíci polní, skalní ptáci a karibu.
V této krásné krajině žijí údajně nejpřátelštější lidé Kanady, kteří mezi sebe s nadšením přivítají každého nadšeného návštěvníka. A že je Gros Morne místem, které za návštěvu rozhodně stojí.
