Výstavbě, nebo lépe řečeno vykopání, takového podzemního sídliště nahrála měkká hornina, tak zvaný tuf, který se nachází v oblasti turecké Kappadokie. Ani tak ale nemohlo být vybudování takového neuvěřitelného komplexu nic jednoduchého. Kromě chodeb a místností pro obyvatele této skrýše před světem na povrchu zde archeologové nalezli také promyšlený systém studní, vodních nádrží a ventilačních šachet, ale také stájí, skladů potravin, společenských prostor a dokonce i školních tříd, kaplí či hrobek – zkrátka všechno potřebné pro přežití. To vše v podzemním městě o celkové rozloze téměř 450 tisíc metrů čtverečních se šesti sty vchody, umístěnými na skrytých místech ve městě nad tímto zázrakem starověkého stavitelského umění.

Propracovaný systém obrany

Každé z pater mohlo být prakticky neprodyšně izolováno od ostatních, místnosti byly zajištěny kamennými, až pětisetkilovými dveřmi, které bylo možné otevřít jen zevnitř. Už to svědčí jednoznačně o skutečnosti, že šlo o úkryt před patrně častým nebezpečím. To mohlo v těchto místech hrozit například od Mongolů nebo Peršanů. Navíc bylo možné uzavřít přívod vody do vyšších pater a tím znemožnit například její otrávení, což by mohlo vetřelce napadnout. Kromě toho byly chodby vydlabány natolik úzké, aby se jimi museli případní útočníci prodírat jeden po druhém a byli tak snáze přemožitelní.

Nepřítel na Zemi i ve vesmíru

Kdo vlastně takový unikát postavil? Podle dosavadních poznatků je autorství tohoto geniálního díla starověkého inženýrství připisováno indoevropským Frygům a datováno do doby osmého století před naším letopočtem. Další teorie hovoří o možné výstavbě podzemního města anatolskými Chetity v 15. století před naším letopočtem a další počítá s tím, že vše souvisí s dopadem komety před 14 500 lety, kdy se tehdejší obyvatelé naší planety museli zachránit před dopady této vesmírné tragédie. Zda by ale zvládli přežít tak dlouho, aby vybudovali tak rozsáhlý komplex, je otázkou. Navíc v této oblasti nejde o žádné velké překvapení. Podobných větších či menších podzemních “mravenišť” je v údolí Göreme na dvě stovky a podle všeho jsou mnohá také vzájemně propojena.

Pomohla mimozemská civilizace?


A pak je tady také ještě jedna teorie, která se nabízí hlavně milovníkům tajemna, záhad a příznivcům zpráv o zásazích mimozemských civilizací. Když se podrobně podíváme na dokonalost a propracovanost těchto podzemních měst, musíme připustit, že buď byly dávné civilizace mnohem vyspělejší, než si ve své moderní představě umíme připustit, nebo se jim skutečně dostalo neznámé pomoci.

Zdroj: Youtube

Komplex je znovu přístupný


Ať byl skutečným stavitelem úchvatného díla kdokoliv, mnohem později jej pravděpodobně využívali i první křesťané, kteří se snažili vyhnout svým pronásledovatelům a zachránit si tak holý život. Ani v dalších stoletích ale nezůstal komplex bez využití. Ačkoliv byl pro moderní dobu objeven až roku 1963, jasné důkazy dokladují, že byl jako úkryt aktivně, i když jen zčásti, používán ještě v roce 1923. Dnes je Derinkuyu znovu přístupné, tentokrát jako turistická atrakce.

Zdroje: whenonearth, ancient-origins, mybestplaces