Planety naší Sluneční soustavy obíhají svoji jasnou hvězdu po miliony let stále stejnými naučenými drahami, občas proletí kometa nebo drobnější meteorit. To je tak všechno, co si my, běžní smrtelníci, připouštíme. Vědci ale tuší mnohem víc, a tak mají také mnohem více obav. Jako třeba z přibližující se hvězdy Gliese 710. Její srážka s naším Sluncem bude nejen pro Zemi znamenat definitivní konec.
Blíží se nezvaný host
Co je vlastně Gliese 710? Jde o malou hvězdu, kterou bychom nyní museli hledat přibližně dvaašedesát světelných let od Země. O tom, zda je to hodně nebo málo nerozhodujeme my, ale sám vesmír. Ostatně takových hvězd, jako právě tato, je nespočet. Pro lidstvo je ale zajímavá informace, že právě Gliese 710 nemá ve volném prostoru svoje stabilní místo, ze své vlastní soustavy byla zjevně vyvržena a teď se jako bezdomovec potuluje vesmírem. Je přitom víc než pravděpodobné, že se její dráha protne právě s naší Sluneční soustavou.
Ohrožení Sluneční soustavy
Co se stane, až jednou Gliese 710 skutečně pronikne do naší Sluneční soustavy? Předně podle vědců velmi neomaleně rozrazí tak zvaný Oortův oblak, jakousi „školku pro komety“. Svým nárazem může vymrštit miliony z nich do hlubokého vesmíru, jiné ale také do centra naší soustavy. Ty si pak nebudou moci vybírat, zda proletí neškodně mezi planetami nebo dojde k ničivé srážce. V případě komet jde přitom podle astronomů o mnohem ničivější následky než ve chvíli, kdy by například na Zemi dopal stejně velký běžný meteorit.
Za milion let budou naši potomci sledovat, jak se vesmírem blíží další 'Slunce'
Hrozí srážka se Sluncem
Zatím se podle stále upřesňovaných propočtů zdá, že se za přibližně 1,3 milionu let dostane zmiňovaná hvězda k Zemi až na vzdálenost pouhých 0,06 světelných let. To je (z vesmírného pohledu) pouhých 568 183 828 354,848 kilometrů - tedy jen o něco málo víc než pět bilionů kilometrů. Je to hodně nebo málo? Ještě větším problémem je ale fakt, že se jako celkem pravděpodobná jeví srážka Gliese 710 s naším Sluncem. Tahle nezvaná vesmírná návštěva by pak mohla mít dva scénáře a ani jeden z nich pro nás, jako pro obyvatele modré planety, není nijak lákavý.
Konec přijde každopádně, jde jen o to jak
Pokud by se hvězda, volně putující vesmírem, srazila se Sluncem, vytvoří buď červenou novu, což povede k neuvěřitelně silné explozi a uvolnění takové dávky záření, které okamžitě oslepí všechno živé na Zemi, takže bychom již nemohli sledovat další kroky zkázy všeho, co považujeme za svůj domov. Země by se pak stala jen pustou planinou, holou skalnatou planetou bez známek jakéhokoholiv života.
A ta druhá možnost? Ani ta není o moc lepší. Přilétající planeta by Slunce mohla také pohltit a vytvořit spolu s ním modrého opozdilce. Nepředstavitelný žár by pak, stejně jako v prvním případě, dokonal svoje díllo zkázy.
Milion let na přípravu
Ani jeden z předpokládaných scénářů není pro lidstvo příznivý. Máme ale ještě víc než milion let na důkladnou přípravu a mnoho upřesňujících výpočtů. Budoucí generace budou mít ještě dost příležitostí vyvrátit případné myslné předpoklady současných astronomů. A když se jejich propočty ukáží jako přesné? Pak budou mít civilizace na vzdálenějcích planetách možnost pozorovat úchvatné, ačkoliv tragické vesmírné představení.
Zdroje: NASA, quora, wikipedia, express
