Budova venkovních lázní, wellness a zavlažovacího zařízení by měla odrážet povahu nepálského prostředí. Subtropická krajina se rozprostírá v různých nadmořských výškách s oblastmi vysoké vlhkosti, která právě v okresu Ilam vytváří vodní mlhu. Tento fakt pomohl k navržení struktury využívající vodní mlhu pro zachování nepálské přírody.

Očekává se, že projekt lázní vyprodukuje denně v průměru 3 000 až 5 000 litrů filtrované vody. Vodovodní síť by se měla skládat ze solárních čerpadel, potrubí, ventilů, sady nádrží a potrubních křižovatek. Celou síť spojují zavěšené polypropylenové mlhové sítě s filtry, rezervoárem a bazény. Systém funguje na principu kondenzace vody, který se už nyní využívá k přirozenému zavlažování v poušti Namib.

Tento futuristicky vyhlížející sběrač vodní mlhy by se měl skládat ze tří částí – rámu budovy, tzv. kolébky podpírající zavěšené mlhové sítě a bazénu, který shromažďuje filtrovanou pitnou vodu. Sítě, zachytávající vodní mlhu by měly mít strukturu Raschelova oka, vazby, jenž zastaví většinu kapiček vody nesených větrem. Ty pak, díky gravitaci, stečou do sběrného žlabu.

Aby se docílilo čisté vody, sítě budou čištěny pomocí elektrického proudu, který zničí všechny mikroorganismy nebo jiné znečišťující prvky, které by na sítě mohli zanést například ptáci. Kolébka podpírající sítě se zároveň mírně houpe a otáčí ve směru působení větru a napomáhá tak účinné sklizní vodní mlhy. Voda bude dohromady shromažďována do třech bazénů. Jednoho zásobního a dvou cirkulačních, které budou posílat vodu do lázní, do polního zavlažování na okolní čajové plantáže a budou také zdrojem pitné vody.

Architektka Margot Krasojević pracuje především na projektech v Asii, v nichž se snaží integrovat a využívat obnovitelnou energii jako součást servisní infrastruktury budovy. Navrhuje vodní domy a hotely, které by měly ovlivnit celý přístup k udržitelnosti. Pracuje s konopím jako s materiálem, který je nejen udržitelný, ale také má nízkou uhlíkovou stopu. Ten například využila ve svém nedávném projektu zemědělské farmy Cannabis v Katalánsku. Na svých stránkách píše: "Tvář zastavěného prostředí se mění a s tím i budovy."

Zdroje: architizer.com, www.margotkrasojevic.org, www.stoplusjednicka.cz