Zdroje: edition.cnn.com, radiozurnal.rozhlas.cz, www.radynacestu.cz
Dánsko je často uváděno jako jedna z nejšťastnějších zemí na světě. V roce 1971 ale obyvatelé hlavního města Kodaň moc spokojení nebyli. Skupina hippísáků, feťáků, podivínů a vyděděnců si tak zřídila squat v bývalém vojenském komplexu stojící uprostřed města. Jejich cílem bylo žít v lásce a míru v komunitní společnosti, která by pracovala společně. Novinář Jacob Ludvigsen ustanovil místní radu a vyhlásili své vlastní zákony. Byli mezi nimi např. zákon o právu užívání lehkých drog jako je marihuana nebo hašiš, právo na stavbu bez povolení, zákaz motorových vozidel anebo toleranci homosexuality.
V průběhu let se ze sociálního experimentu stala samostatná společnost, která, i když odmítla státní kontrolu, žila v přijatelné harmonii se zbytkem města. V novém tisíciletí ale začala lákat zločince a narkomany, což vedlo k policejním raziím a v roce 2005 i k vraždě 4 lidí včetně jednoho policisty. Důvodem byl spor o trh s konopím. Dnes láká na svou uvolněnou atmosférou, typickou architekturu a také na volný prodej marihuany.
Obyvatelé tohoto "mikronároda", který se nepovažuje za součást Evropské unie, dokonce používá svou vlastní měnu løn a hlavním příjmem je pro téměř tisíci hlavou komunitu vstupné od turistů, pořádání kulturních akcí a koncertů, prodej ekologicky vypěstované zeleniny a výrobků uměleckých řemesel. Zaměstnávají také Security, kteří dohlížejí na pořádek a mimo jiné mají právo na kuřáckou pauzu každou čtvrthodinu.
Dánská vláda využívá Christiánii jako důkaz své osvícenosti, i přesto, že čelí kritice sousedních severských zemí, především Švédska. Úřady tak společně s obyvateli vypracovaly tzv. Zelený plán, který řeší otázku nájmů, odpadu, hluku apod. I to však mělo za následek nedobrovolné odchody starousedlíků, kteří si "na stará kolena" nemohli dovolit platit vysoký nájem.
Příkladem je Jorgen Jensen, který žil v Christiánii od svých 17 let. „Byl jsem snílek a aktivista v ekologickém hnutí,“ vzpomíná Jensen, kterému je dnes 65 a odešel do důchodu. „Demonstroval jsem proti vietnamské válce a Světové bance.“ Po 48 letech se musel, s odvoláním na ekonomické problém, odstěhovat. V rozhovoru pro CNN dodává: "Cena nájmu se změnila z 300 $ měsíčně (6 742 Kč) na přibližně 1300 $ (29 217). Za to může právě normalizace". Před tímto obdobím Christianité platili „nájemné“ do společné pokladny. Jejich ekonomika byla soběstačná a podporována nedrogovými ekonomickými aktivitami Freetownu – bary, restauracemi a kulturními aktivitami.
Christiánia je považována za čtvrtou největší turistickou atrakci v Kodani a každoročně přivítá půl milionu návštěvníků. Láká nejen na svůj typický trh nebo pohodové kavárny a restaurace nabízející veganské, vegetariánské nebo americké jídlo, ale také na nezapomenutelnou atmosféru pouličních koncertů.
Zapojit se můžete do jam sessionu anebo si vychutnat drink a poslechnout si hudbu v nejstarším baru v Christianii. Ten najdete na konci ulice Pusher a jmenuje se Woodstock. Mezi restauracemi, kavárnami a hudebními místy ve Freetownu Christiania stojí ALIS Wonderland, jeden z nejslavnějších skateparků v Kodani. Před dvaceti lety ho založili dva místní kamarádi a do dnešních dob je jedním z největších lákadel tohoto volnomyšlenkářského města plného barevně pomalovaných maringotek, zahrádek před dřevěnými domy a šedavým dýmem zapáleného marihuanového "brka".