Blízko vyhynutí

Nová studie ukazuje, že před zhruba 930 000 až 813 000 lety došlo k extrémnímu poklesu počtu našich předků, který byl téměř fatální. Tento populační kolaps se shoduje s obdobím drastických mrazů a dlouhých such v Africe a Eurasii, což naznačuje, že předci Homo sapiens se ocitli téměř na pokraji vyhynutí.

Pokud se nový scénář potvrdí, mohlo by to znamenat, že nechybělo málo, abychom zde vůbec nebyli. Pouhá náhoda a vytrvalost několika mála jedinců mohly zachránit naši evoluční větev.

Analýza DNA 

Tato kontroverzní studie je založena na analýze DNA a nově vyvinuté statistické metodě, která umožňuje odhadovat velikost a časování pradávných rozmnožovacích populací na základě genetických dat. Výzkumný tým zkoumal genetickou variabilitu u současných lidských populací a dospěl k závěru, že populační kolaps mezi předky Homo sapiens se odehrál před téměř milionem let.

Rozdíly v genetické stopě

Tato studie také ukázala, že Afričané mají mnohem silnější genetické stopy pradávného kolapsu než neafričtí jedinci. To může naznačovat, že vyčerpaná populace našich předků přežívala v Africe, ačkoli se to nedá s jistotou potvrdit.

Jak se oslabená populace začala zotavovat, mohla se vyvinout do druhu Homo heidelbergensis. Někteří vědci ho považují za předka neandertálců, denisovanů a moderního člověka, a to asi před 700 000 lety.

Čtěte také

Žena v tradičním moravském kroji

Čtěte také

Jsou Češi a Moravané dva rozdílné národy? Vědci našli odpověď díky DNA

Nicméně, není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Existuje debata ohledně toho, zda fosilie přiřazené k H. heidelbergensis mohou být kvalifikovány jako jeden druh Homo, protože obsahují mnoho kosterních rozdílů.

Debaty ohledně přesnosti studie

V komentáři k této studii archeolog Nick Ashton a paleoantropolog Chris Stringer uznávají, že nový odhad populačního kolapsu mezi předky člověka je zajímavý, i když stále existují otázky a debaty ohledně přesnosti těchto údajů.

Plány na další výzkum zahrnují zkoumání DNA starověkých hominidů a rozšíření studie na větší vzorek DNA současných lidí, zejména z Afriky. To by mohlo přinést další světlo do záhadné kapitoly naší evoluční historie.

Čtěte také

Ilustrace erupce sopky Toba

Čtěte také

75 000 let starý nález přepisuje učebnice. Výbuch sopky Toba nevyhubil lidstvo

Přežití navzdory překážkám

Tato studie nám přináší nový pohled na evoluci člověka a ukazuje, že jsme se možná vyvinuli náhodou, přežili extrémní podmínky až na pokraj vyhynutí a nyní jsme zde, abychom toto tajemství odhalili. Genetický výzkum nám může pomoci lépe porozumět naší vlastní minulosti a původu, ale zároveň nám připomíná, jak křehká může být evoluce a jaký vliv mohou mít přírodní katastrofy na osudy celých druhů.

Zdroje: edition.cnn.comnhm.ac.ukdowntoearth.org.in