Blízko vyhynutí
Nová studie ukazuje, že před zhruba 930 000 až 813 000 lety došlo k extrémnímu poklesu počtu našich předků, který byl téměř fatální. Tento populační kolaps se shoduje s obdobím drastických mrazů a dlouhých such v Africe a Eurasii, což naznačuje, že předci Homo sapiens se ocitli téměř na pokraji vyhynutí.
Pokud se nový scénář potvrdí, mohlo by to znamenat, že nechybělo málo, abychom zde vůbec nebyli. Pouhá náhoda a vytrvalost několika mála jedinců mohly zachránit naši evoluční větev.
Analýza DNA
Tato kontroverzní studie je založena na analýze DNA a nově vyvinuté statistické metodě, která umožňuje odhadovat velikost a časování pradávných rozmnožovacích populací na základě genetických dat. Výzkumný tým zkoumal genetickou variabilitu u současných lidských populací a dospěl k závěru, že populační kolaps mezi předky Homo sapiens se odehrál před téměř milionem let.
Rozdíly v genetické stopě
Tato studie také ukázala, že Afričané mají mnohem silnější genetické stopy pradávného kolapsu než neafričtí jedinci. To může naznačovat, že vyčerpaná populace našich předků přežívala v Africe, ačkoli se to nedá s jistotou potvrdit.
Jak se oslabená populace začala zotavovat, mohla se vyvinout do druhu Homo heidelbergensis. Někteří vědci ho považují za předka neandertálců, denisovanů a moderního člověka, a to asi před 700 000 lety.
Nicméně, není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Existuje debata ohledně toho, zda fosilie přiřazené k H. heidelbergensis mohou být kvalifikovány jako jeden druh Homo, protože obsahují mnoho kosterních rozdílů.
Debaty ohledně přesnosti studie
V komentáři k této studii archeolog Nick Ashton a paleoantropolog Chris Stringer uznávají, že nový odhad populačního kolapsu mezi předky člověka je zajímavý, i když stále existují otázky a debaty ohledně přesnosti těchto údajů.
Plány na další výzkum zahrnují zkoumání DNA starověkých hominidů a rozšíření studie na větší vzorek DNA současných lidí, zejména z Afriky. To by mohlo přinést další světlo do záhadné kapitoly naší evoluční historie.
Přežití navzdory překážkám
Tato studie nám přináší nový pohled na evoluci člověka a ukazuje, že jsme se možná vyvinuli náhodou, přežili extrémní podmínky až na pokraj vyhynutí a nyní jsme zde, abychom toto tajemství odhalili. Genetický výzkum nám může pomoci lépe porozumět naší vlastní minulosti a původu, ale zároveň nám připomíná, jak křehká může být evoluce a jaký vliv mohou mít přírodní katastrofy na osudy celých druhů.
Zdroje: edition.cnn.com, nhm.ac.uk, downtoearth.org.in
Sledujte nás v Google Zprávách