Ano, i Evropě hrozí tsunami. Ačkoliv jste si dosud tuto katastrofu nejspíš spojovali především s velkými oceány, pravdou je, že může postihnout i Itálii. Zjistili to vědci z Helmholtzova centra pro výzkum oceánu v Kielu, jenž pomocí zvukových vln zkoumali podloží Etny. Nejaktivnější a nevyšší sopka Evropy se podle nich v jeden moment ponořila do vody o čtyři centimetry během pouhých osmi dní! Místo hrozivého výbuchu a rozžhavené lávy bychom se tak měli spíš obávat jiného katastrofického scénáře…
Jihovýchodní část sicilské sopky, jež je pod mořskou hladinou, se dlouhá léta pozvolna rozpadá. Ještě před pár lety si vědci mysleli, že je to důsledek tlaku magmatu v sopce, tedy že magma zevnitř tlačí na svah sopky, která se kvůli tomu pohybuje. Tým špičkových expertů však prostudoval celý fenomén zatím nejdetailnějším způsobem a dospěl k tomu, že příčina je jiná a pravděpodobnost, že tato sopka způsobí katastrofální vlnu tsunami, je mnohem vyšší, než ukazovaly dosavadní modely.
Výzkum trval 30 let
Nepředstavujte si však žádné extrémní sesuvy. Pohyby půdy jsou pomalé a dokážou je zaznamenat pouze přístroje. Každý rok se jihovýchodní strana Etny pohne o přibližně 3–5 centimetrů, což je pro lidské oko téměř neviditelné. Vědci pohyb sopky měřili pomocí tlakových senzorů několik měsíců. Z výsledků potvrdili pohyb, nebyli ale schopni zatím vypočítat riziko katastrofy. „Etnu jsme pozorovali zhruba 30 let, ale 30 let je nic v porovnání s pět set tisíc let starou sopkou, může se to stát za deset nebo sto tisíc let, nedokážeme to říct přesně,“ řekla doktorka Morelia Urlaubová z Helmholtzova centra. Dle jejích slov je důležité sopku a její pohyby i nadále monitorovat a zabránit případné katastrofě.
Co tedy za možnou vlnou tsunami stojí?
Mezi 12. a 20. květnem roku 2017 se Etna pohnula o 3,9 centimetrů. Zajímavé na tomto měření bylo, že se to nejvíc projevilo dál od centra sopky – v kaňonu Catania. To je oblast, jež je od magmatické komory nejvíc vzdálená. Pro vědce, kteří Etnu zkoumali, to znamená, že za pohyb nemůže magma, nýbrž gravitační působení zkolabovaných částí kontinentu, jež se zřítily do moře a nyní strhávají dolů i zbytek hory. Díky těmto závěrům je teď podle vědců kolaps podmořské části Etny mnohem pravděpodobnější.
Zatím se prý není čeho obávat
Pokud se tak opravdu stane, velmi pravděpodobně vznikne vlna tsunami, a to bohužel v těsné blízkosti hustě obydlených městských oblastí. Etna je totiž pořádný vulkán, který se rozkládá na ploše 1 190 kilometrů čtverečních a v současnosti dosahuje výšky zhruba 3 329 metrů nad mořem. Zatím prý ale nejsou žádné náznaky toho, že by k tomu mělo dojít v dohledné době.
V historii jsme se už s něčím podobným však setkali. Vědci změřili, že sesuv menších sopek před miliony lety formoval dnešní podobu Havajských nebo Kanárských ostrovů.
Zdroje: www.nase-voda.cz, www.seznamzpravy.cz, zoommagazin.iprima.cz
