Epidemie virové choroby covid-19 způsobená koronavirem SARS-CoV-2, která momentálně trápí celý svět, se rozšířila do všech koutů naší Země neuvěřitelnou rychlostí. Mezi hlavní příčiny této expanze bývá řazen globální obchod a naprosto logicky především cestování skrze leteckou dopravu.

Viry v letadle se rozšíří do dvou minut!

Právě cestování letadlem je zdrojem mnoha rizik. „U klimatizací na palubě by se měly kontrolovat filtry, ale kdo a jak je kontroluje, to se nikdy nedozvíme,“ uvádí expert na tropickou a cestovní medicínu Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity v pořadu Leonardo Plus, jak by se dalo riziko nákazy alespoň částečně minimalizovat. Pokud filtry v palubní klimatizaci nefungují, nákazy se mohou šířit velmi rychle. „Viděl jsem studii, která prokázala, že se viry od nemocného člověka dostaly do celého letadla už za dvě minuty, když filtry nebyly funkční. Navíc se různé patogeny přenáší na vzdálenost dvou metrů velmi efektivně. Uvažte, kolik lidí se k nám dostane na dvoumetrovou vzdálenost, a to nemůžeme ovlivnit,“ vysvětluje Maďar.

Nelze ale veškerou vinu šíření epidemie svádět pouze na letadlo. Stačí se podívat krátce do minulosti na to, jaké pandemie postihly svět a je jasné, že bacily si najdou cestu jakýmkoliv způsobem! Tempo postupu bylo sice například ve středověku, kdy se epidemie také šířily z kontinentu na kontinent i bez moderních dopravních prostředků, pomalejší, přesto ale nezadržitelné.

Viry se dříve šířily po lodi

Nejhorší epidemie, která ve středověku postihla Evropu, byla morová nákaza. I bez tryskových motorů si vyžádala zhruba 125 milionů obětí! Epidemii dýmějového moru, známého jako černá smrt, vyvolala v letech 1347 až 1353 bakterie Yersinia pestis. Přenašečem nákazy byly infikované blechy, které se do Evropy dostaly nejčastěji na italských obchodních lodích. Po moři se tehdy epidemie šířila rychlostí 24 mil denně, to je téměř 40 kilometrů. Poté, co dorazila na pevninu, její tempo zpomalilo na 1,5 kilometru za den.

Pravý mor postihl především Eurasii a poprvé se nejspíš objevil v provincii Chu-pej ve střední Číně. Poté ho mongolští nájezdníci dovezli na Krym, odkud ho janovští námořníci zavlekli právě do Evropy. V říjnu 1347 přistála nakažená obchodní flotila v sicilské Messině.

Místní začali rabovat opuštěné lodi, jejichž posádky vymřely, takže nemoc také chytili a brzy roznesli po ostrově a na pobřeží Itálie. Do konce roku zpustošil mor Janov, Benátky a Pisu, dva roky poté už pohltil Francii, Španělsko, Německo, Anglii (kam se dostal s nákladem červeného vína z Bordeaux) a do tří let pronikl až do Ruska.

Lidé ho pojmenovali jako černá smrt, neboť u postižených docházelo k podkožním výronům krve, kvůli kterým kůže doslova zčernala. „Umírání bylo ukrutné. Lidskému jazyku je nemožné vylíčit tu strašnou věc. Oběti umíraly téměř ihned. Otékaly pod pažemi a ve slabinách a padaly k zemi mrtvy během řeči. Otec opouštěl dítě, žena muže, jeden bratr druhého, neboť tato nemoc, zdálo se, zachvacovala dechem a pohledem. A tak umírali,“ zapsal léta Páně 1348 sienský kronikář Agnolo z Tury.

Jakým dalším smrtícím epidemiím musel svět čelit?

V minulosti se celosvětové pandemie týkaly především chřipky, moru, cholery či skvrnitého tyfu. Například ruská chřipka měla v letech 1889 až 1892 na svědomí kolem milionu obětí. Asijská chřipka ve druhé polovině 50. let zabila až dva miliony lidí a další milion lidí zemřelo koncem 60. let na chřipku hongkongskou. Španělská chřipka si v letech 1918 až 1920 vyžádala až 40 milionů životů a postihla svět v několika vlnách. Místem vzniku byla Francie, odkud chřipková vlna přeskočila do Španělska, a zde si vyžádala mnoho obětí – proto byla označena jako španělská.

Zdroje: www.novinky.cz, plus.rozhlas.cz, www.irozhlas.cz, nedd.tiscali.cz