Omlazování buněk

Na cestu za omlazováním buněk se vydal japonský vědec Shinya Yamanaka z Kjótské univerzity. Prokázal, že lze přeměnit dospělé kožní buňky na buňky podobné lidským embryonálním kmenovým buňkám. Jeho metoda byla založena na vložení genetického materiálu, čímž docílil, že vývoj buněk probíhal „pozpátku“. Tím otevřel prostor ke kmenovým buňkám specifických pro pacienty, které by mohly být použity k opravě poškozených orgánů nebo k boji proti nemocem, jako je Parkinsonova choroba a cukrovka. To vše bez nutnosti ničit lidská embrya. V roce 2007 za to získal Nobelovu cenu za fyziologii.

V Yamanakových stopách

Na jeho práci navázal vědecký tým z Babrahamova institutu, partnerské organizace Cambridge University. Yamanakova metoda v podstatě spočívala ve vymazání buněčné identity, a tak se z ní stala kmenová buňka. Výzkumníci z institutu dokázali omladit buňky, aniž by jejich identitu vymazali. Vyvinuli novou technologii. Tato metoda „časového skoku“ dokáže přetočit biologické hodiny buněk přibližně o třicet let zpět. Což je mnohem víc než u předchozích metod přeprogramování buněk. Ve svém výzkumném programu s názvem Epigenetika dokázali zvrátit stárnutí buněk, aniž by ztratily svou specializovanou funkci. Svůj výzkum zveřejnili v srpnu 2022 v časopise eLife.

Postdoktorand Diljeet Gill, který výzkum vedl, ve zprávě uvedl: „Naše výsledky představují velký krok vpřed v našem chápání buněčného přeprogramování. Dokázali jsme, že buňky lze omladit, aniž by ztratily svou funkci, a že omlazení vypadá tak, že obnovuje některé funkce starých buněk. Pro budoucnost této práce je obzvláště slibný fakt, že jsme zaznamenali také zvrat ukazatelů stárnutí u genů spojených s nemocemi.“

buňky
info

buňky

Buněčné přeprogramování

Svou novou metodu vědci nazvali „přechodné přeprogramování ve fázi zrání“. S přibývajícím věkem buňky ztrácejí schopnost správně fungovat a v genomu se objevují známky stárnutí. Zda je možné opravit či proces zvrátit a nahradit staré buňky zkoumá regenerativní biologie. Jedním z jejich nejdůležitějších nástrojů je naše schopnost vytvářet indukované pluripotentní kmenové buňky. Proces má vymazat některé znaky, které určují specializaci buňky. Tak se teoreticky můžou stát jakýmkoli typem buněk. Práce vědců výzkumného programu Epigenetika dokázala částečně obnovit funkci starších buněk a také omladit molekulární měřítka biologického věku.

Výzkum je teprve na začátku, ale mohl by mít v regenerativní medicíně nesmírný význam. Dle Gilla: „Naše chápání stárnutí na molekulární úrovni v posledním desetiletí pokročilo a vznikly technologie, které vědcům umožňují měřit biologické změny v lidských buňkách související s věkem. To se nám podařilo aplikovat na náš experiment, abychom určili rozsah přeprogramování, kterého naše nová metoda dosáhla.“ Vědci buňky omladili. Nejenže vypadají mladší, ale jako mladší také fungují. Jejich výzkum nebyl zaměřen na kosmetické účely, ale terapeutické možnosti v boji s nemocemi souvisejícími s věkem. Dobrá zpráva ale je, že kožní buňky omladit lze a tak jednou skutečně můžeme „být věčně mladí.“

Zdroje: www.technologynetworks.com, www.thehindu.com, www.newscientist.com