První „setkání“ s mutanty
Moře a oceány pokrývají 71 procent naší planety. Jací podivní a neznámí tvorové se v jejich hlubinách skrývají nelze ani tušit. Jisté je, že v posledních letech bylo objeveno mnoho zmutovaných ryb. A nejen ryb. I paryb, konkrétně žraloků. Podnětem pro hlubší vědecký výzkum a následné studie byl nejspíš nález dvouhlavého embrya žraloka býčího. V září roku 2008 březí samici ulovili rybáři poblíž Floridy a snímek embrya zaslali do National Geographic. Dvouhlavý plod měla v těle samice žraloka modrého, která se téhož roku stala úlovkem v Indickém oceánu pár kilometrů od pobřeží Austrálie. Nejspíš poslední zpráva o dvouhlavém žralokovi pochází z Indie. Také tam v roce 2020 rybář ulovil žraločí mládě se dvěma hlavami…
V roce 2011 byla zveřejněna studie o dvouhlavých zárodcích samice žraloka modrého uloveného v mexickém státě Baja California. Hlavním autorem byl Felipe Galván-Magaña z Národního polytechnického institutu v Mexiku. Studie nevysvětlila příčinu abnormality, ale naznačila, že bicefalie (dvouhlavost) mohla být způsobena množstvím embryí v děloze. Tento druh žraloka patří mezi nejplodnější, samice může porodit běžně padesát malých potomků naráz. Největší zdokumentovaný vrh jedné matky je 135 mláďat. Možné vysvětlení bicefalie je: „stísněné“ prostředí v děloze, kdy se embrya nedokáží včas oddělit.
Další nalezený dvouhlavý plod v děloze uhynulé samice žraloka obrovského byl objeven v roce 2013 v Mexickém zálivu. Je dáván do možné souvislosti se zamořením po úniku ropy následkem velké exploze ropné plošiny Deepwater Horizon v roce 2010.
V roce 2016 však španělský tým vedený V. Sans-Coma objevil dvouhlavé embryo v průhledném vajíčku vejcorodého druhu malého atlantského žraloka skvrnitého (též zvaného jako máčka skvrnitá). Každá hlava měla dvě oči, mozek, žaberní štěrbiny po straně hlavy. Zárodek měl dva jícny, dva žaludky, dvoje játra, ale jen jedny střeva, uvedli vědci ve studii zveřejněné v Journal of Fish Biology. Tato žraločí samice byla chována „v zajetí“ pro vědecké účely. Dle výzkumníků nebyla vajíčka vystavena žádným infekcím, chemikáliím ani radiaci.
Hrozba moří?
V roce 2013 byl v Mexickém zálivu také vyloveno dvouhlavé mládě žraloka bělavého též zvaného býčí. Jeho studii se věnovali odborníci na podmořský výzkum z College of Florida Keys. Tým vedl Michael Wagner. Pomocí magnetické rezonance zjistili, že je žralok srostlé dvojče, jehož orgány se v polovině těla rozdělily na dvě poloviny, což vedlo ke vzniku dvou plně vyvinutých hlav. „K tomuto jevu dochází v důsledku neúplného rozdělení jednoho oplodněného vajíčka, přesně jako u lidí. Výskyt dvouhlavého žraloka je vzácný,“ uvedl spoluator studie Patrick Rice pro Newsweek. „Jako u každé fyziologické abnormality může být přežití ve volné přírodě obtížnější v závislosti na abnormalitě. To je proces přirozeného výběru,“ dodal. „… pokud je abnormalita pro organismus výhodná, může se tento znak přenést na další generaci. Obvykle však abnormalita takového rozsahu vede k úhynu krátce po narození žraloka.“
Další dvouhlavá mláďata žraloků, které našli rybáři u venezuelského ostrova Margarita, zkoumal tým Nicoláse Ehemanna z Interdisciplinárního centra pro mořské vědy v Mexiku. Jednalo se žraloka šedého hladkého a modrého. I on pro Newsweek uvedl: „Neexistuje dostatek důkazů, které by potvrzovaly, že jim tato abnormalita umožňuje dlouhodobě přežívat jako volně žijícím živočichům.“ Stejného názoru je V. Sans-Coma, který říká, že u srostlého dvojčete, které s kolegy objevil u vejcorodého žraloka není pravděpodobnost, že by žilo ve volné přírodě, natož dostatečně dlouho na to, aby vůbec mohlo být člověkem spatřeno.
Lovec lovený
Přestože vědci vědí, jak bicefalie vzniká, je stále jistou záhadou. Výzkum u žraloků je poměrně omezen nevelkým počtem nálezů. Na této deformaci se můžou podílet virové infekce, špatná strava a metabolické poruchy, ale také znečištění moří chemikáliemi či radiace. A genetické poruchy. Jako nejpravděpodobnější důvod se uvádí nadměrný rybolov. Populace žraloků bezpochyby klesá a v důsledku toho se zmenšuje genofond. Dochází k příbuzenskému křížení, a právě to může vést k různým vrozeným anomáliím.
Všechny známé případy jsou plody, nebyli zaznamenáni žádní dospělí jedinci se dvěma hlavami. I další vědci se domnívají, že je šance dožít se dospělosti u dvouhlavého žraloka téměř nulová. Obecně zvířata se dvěma hlavami můžou přežít jen v péči člověka. Jsou snadnou kořistí a mají potíže lovit. Jedno tělo a dvě hlavy, to znamená dva mozky. A ty se spolu nedokážou dohodnout. Zvířata jsou spíš zmatená, dezorientovaná. Z lovců se tak stává lovná zvěř.
To však nebrání hollywoodským producentům udělat z dvouhlavých žraloků krvelačné šelmy s dvojnásobným počtem zubů. Na plátna se už dostal i děsivý lidožrout s pěti hlavami. I dospělý žralok na uvedených videích je jen ilustrační „fake“.
Zdroje: www.newsweek.com, a-z-animals.com, www.nationalgeographic.com
