Od prvního uhlí k elektrifikaci

Kladensko je známé pro svoji hornicko-hutnickou tradici, a těžba uhlí na tomto území má bohatou historii. V roce 1874 tam uhelná společnost Pražská železářská zahájila hloubení dolu Mayrau. Tento důl, pojmenovaný po tehdejším předsedovi správní rady společnosti, JUDr. Kajetánu Mayerovi, se brzy stal bodem v kladenském revíru. Během dalších desetiletí byly vyhloubeny další jámy, jako například jáma Robert, která byla vyhloubena v roce 1932 a zažila elektrifikaci dolu.

Tragédie v Schoeller Libušín

V roce 2001 se Kladensko stalo dějištěm smutné kapitoly české hornické historie. Důl Schoeller Libušín, který byl dosud považován za bezpečný, se stal místem tragédie. Výbuch metanu a následný požár si vyžádaly čtyři lidské životy. Čtyři mladí horníci, tátové od rodin, se již nikdy nevrátili domů. Tři zemřeli na místě a čtvrtý později v nemocnici. Tragédii zavinil soubor lidských pochybení a zanedbání bezpečnostních předpisů. Zážeh plynu, který byl příčinou výbuchu, pravděpodobně zapříčinila zapálenou cigaretu, což potvrdilo na místě, kde byly nalezeny kuřácké potřeby. Tragédie nám připomíná, jak nebezpečná a náročná byla práce horníků. Osm měsíců po tragédii byla veškerá těžba v kladenských dolech ukončena a tím se definitivně uzavřela slavná éra hornictví na Kladensku.

Čtěte také

Tragédii v Litvínově dnes připomíná slavnostní památník

Čtěte také

Tragédie v dole Pluto II: Nejtemnější hodina v dějinách severočeského hornictví

Oživení paměti

I přes uzavření dolu Schoeller Libušín a ukončení těžby uhlí však zůstává hornická historie Kladenska živá. Skanzen Mayrau je místem, kde se můžete ponořit do atmosféry minulých dní, procházet starými štolami a obdivovat technologie, které byly kdysi dávno za špičku. Celý areál je totiž zachován v modelu tzv. posledního pracovního dne, což znamená, že vše zůstalo tak, jako by havíři právě odešli. V areálu můžete procházet autentickými prostorami s oprýskanými zdmi, původními nápisy a nenatřenými zábradlími. Tři těžké stroje, včetně secesního stroje Ringhoffer z roku 1905, vám umožní nahlédnout do technického aspektu hornictví. Výstavní galerie, báňské záchranářství a další exponáty vám ukážou, jakým způsobem byla hornická práce organizačně i technologicky zajišťována. Můžete tak prožít s horníky jejich pracovní den od kantýny až po štolu.

Kolem hornických pokladů

V dole si lidé mohou prohlédnout výstroj i techniku horníků V dole si lidé mohou prohlédnout výstroj i techniku horníků Zdroj: Wikimedia Commons, Honza Groh, CC BY-SA 3.0

Skanzen Mayrau není jediným svědkem bohaté hornické historie Kladenska. Okolní krajinu zdobí další důlní areály a památky, a naučná stezka vás provede místy, kde se psala historie těžby uhlí. Každý krok odkrývá novou kapitolu příběhu, který definuje celý region.

Čtěte také

Čtěte také

Richard: Obří labyrint u Litoměřic je jedním z nejzáhadnějších míst v Česku

Živý odkaz historie

Historie těžby uhlí na Kladensku je více než jen souborem faktů a dat. Je to příběh odvahy, inovací, ale i nebezpečí. Tragédie na dole Schoeller Libušín připomíná, jak nebezpečnou práci horníci procházeli, a jak důležité bylo dodržovat bezpečnostní předpisy. Tyto události jsou součástí historie Kladenska, kterou si dnes můžeme prohlédnout a pochopit díky hornickému skanzenu Mayrau. I přes konec těžby uhlí zde zůstávají stopy práce, odvahy a vynalézavosti generací horníků, kteří se nezalekli výzev své doby.

Zdroje: cs.wikipedia.orgkladensky.denik.czkudyznudy.cz