Opracované klády
V bujné krajině střední Afriky nedaleko hučících vodopádů Kalambo vyšel v roce 2019 najevo archeologický objev. V písčitých usazeninách stály zachovány dvě dřevěné klády, mistrovsky opracované pomocí primitivních kamenných nástrojů. Objev se netýkal jen samotných klád, ale i odborných znalostí a schopností raných homininů řemeslně a inženýrsky pracovat s dostupnými materiály.
Zázračné uchování materiálu
Ačkoli dávné dřevěné artefakty nejsou novým objevem, většina předchozích nálezů byla méně složitá. Nový objev, na který upozornila nedávná studie časopisu Nature, naznačuje, že klády byly potenciálně součástí větší stavby – pravděpodobně plošiny postavené u řeky Kalambo. Vzhledem k pomíjivosti dřeva není objev takto starých dřevěných artefaktů ničím jiným než zázrakem. Za zachování materiálu však můžeme poděkovat právě vlhkosti z přilehlé řeky, která prosakovala do sedimentů a zabraňovala zkáze klád.
Výzva v datování prastarých nálezů
Datování podobných starožitností vždy představuje výzvu. Tradiční technika izotopů radioaktivního uhlíku nebyla proveditelná kvůli stáří klád, které přesahuje 50 000 let, což je u této techniky limitní hodnota. Jasno však přinesla technika opticky stimulované luminiscence, která datovala sedimenty obklopující klády na ohromujících 476 000 let.
Kdo stojí za touto řemeslnou prací?
Kdo však dřevěné zázraky vyrobil? Spekulace se pohybují od Homo erectus po Homo heidelbergensis. Jedno je však jasné - dřevaři nebyli Homo sapiens. Klády jsou totiž starší než nejstarší známé fosilie našeho druhu v Africe, které jsou staré přibližně 330 000 let.
Odkazy na dřevařskou zručnost v dějinách
O dřevozpracujících dovednostech prvních homininů napověděly i další objevy. Severní Německo nás v 90. letech 20. století obdařilo hrubými dřevěnými oštěpy a vrhacími holemi z doby H. heidelbergensis. Nález leštěného dřevěného prkna z oblasti řeky Jordán z roku 1989 dále svědčí o zručnosti našich předchůdců při zpracování dřeva.
Význam podmáčených lokalit pro archeologii
Vzácné nálezy podtrhují potřebu zkoumat podmáčené lokality, které by mohly potenciálně obsahovat dobře zachovalé artefakty. Mnohé z nich zůstávají kvůli své pomíjivé povaze nepolapitelné, což činí oblasti, jako je ta u vodopádů Kalambo, neocenitelnými.
Ztracená hmotná kultura
Mezi odborníky převládá názor, že podobné objevy jsou pouze špičkou ledovce, pokud jde o pochopení způsobu života našich předků. Velká část naší dávné hmotné kultury, zejména organických materiálů, je ztracena v čase. Jak však zdůrazňuje paleoantropolog Bruce Hardy, pokud k jejich zachování dojde, nabízejí významný vhled do hloubky schopností našich předků.
Shrnuto a podtrženo, kmeny z vodopádů Kalambo nejsou jen kusy prastarého dřeva. Jsou to monumentální artefakty, které nově definují naše chápání inteligence, schopností a řemeslné zručnosti raných homininů. S postupujícím výzkumem je zřejmé, že naši předkové měli nejen velkou schopnost přežít, ale byli i inovátoři, jak dokazuje nález z Kalambo.
Zdroje: gizmodo.com, bbc.com, sciencealert.com
