Peníze vyhozené za výzkum nejsou vidět
Objevování vesmíru se těší v posledních letech velkému zájmu. Někteří lidé jsou ale co se kosmonautiky týče velmi skeptičtí… Největší výhrada vůči vesmírnému výzkumu obvykle bývá, že se na něj utrácejí miliardy korun, ale není vidět hmatatelné výsledky. „Peníze se necpou do vesmíru, ale zůstávají na Zemi. Kosmická sonda letící k Saturnu není zabalený balíček bankovek, ale tyto investované peníze se nám následně vrátí. Kosmonautika je katalyzátor rozvoje a pokroku. Díky ní máme nové znalosti a technologie, které vzápětí umí řešit problémy na Zemi. Když peníze někam nacpeme na této planetě, obvykle jde o krátkodobé řešení, ale kosmonautika je řešení dlouhodobé,“ vysvětluje pro web refresher.cz Tomáš Přibyl z Technického muzea v Brně.
Ideálním příkladem je podle něj Indie, kde došlo díky komunikační družici k neuvěřitelnému posunu v gramotnosti obyvatel. „Kdysi dávno potřebovala Indie zvýšit vzdělanost, a tak vytvořila vlastní kosmický program. V Indii žije více než miliarda lidí, mají tam přes 4 tisíce jazyků a nářečí, a tak byla spousta lidí negramotná, protože se pro každého učebnice nedají vymyslet. Indie proto vsadila na komunikační družice a začala přes satelit vysílat televizní program pro těžko dostupné zemědělské oblasti. Vláda připravila jednoduché letáky, jak si vyrobit anténu z pletiva na králíkárnu, a tak začala všechny pokrývat satelitním připojením. Ano, družice možná stála stovky milionů dolarů, ale kdyby chtěli vymyslet pozemní vysílání, potřebovali by stanice po celé Indii a stálo by to miliardy,“ říká Přibyl.
První vesmírný turista zaplatil za výlet přes 400 milionů korun
Za půl století možná bude víc komerčních vesmírných turistů než „normálních“ astronautů, přesto ale nepůjde o úplně dostupnou variantu letní dovolené. Firem, které slibují a plánují vesmírnou turistiku stále přibývá. Prvním vesmírným turistou se stal americký podnikatel Dennis Tito, který se už v roce 2001 vypravil do kosmu na palubě ruské rakety Sojuz TM-32. Stálo ho to 400 milionů korun.
Do kosmu budeme létat za pár desítek let, nebude to ale nejlevnější
Stále ale zůstává nezodpovězená otázka, zda budeme někdy cestovat do vesmíru jako dnes nízkonákladovkami po Evropě doslova za pár stovek korun? A kdy k tomu dojde? Za pár desítek nebo stovek let? Dožijeme se toho ještě? „Nevím, jestli je to otázka desítek let, protože vesmír je komplikovanější než jen létání. Všichni používají paralely se začátky letectví, kdy bratři Wrightové vymysleli letadlo a za 20 let jsme již měli aerolinky v Československu, jenže tehdy mohla letadla vyrábět i kováři na vesnicích. Ne každému se to podařilo, ale létání na Zemi je přece jen jednodušší,“ vysvětluje Přibyl rozdíl mezi létáním na Zemi a ve vesmíru a dodává: „Vesmírnou raketu na vesnici nikdo nezhotovil, takže ten čas bude trošku delší. Za pár desítek let budeme létat do vesmíru, ale nebude to tak levné jako Ryanair po Evropě. I létání k moři kdysi bylo záležitostí elity, ale dnes není nic neobvyklého, když si člověk zaletí na víkendový výlet do Barcelony nebo Benátek. Létání do vesmíru podle mě bude za pár desítek let dostupnější, ale časovou osu bych viděl trošku delší než u letectví.“
Pokrok nelze zastavit a stejně tak jako se z letadla stal velmi rychle naprosto běžný dopravní prostředek, dojde k tomu zřejmě i u raketoplánu. Jak si to má ale běžný člověk představit? Budeme si moct jednou opravdu koupit lístky na Měsíc stejně jako dnes na let do Barcelony? „Bude všechno. Dokážu si ve vesmíru představit klidně i sanatoria. Například pacienti připoutaní k lůžku po těžkém zranění mohou letět na rehabilitaci nahoru, kde je nebude drtit k zemi gravitace. Někdo může namítnout, že přetížení při startu jim může ublížit, ale podívejme se na začátky letectví. I zdravý člověk měl co dělat, aby před 80 lety přežil let letadlem. Takže budeme mít sanatoria, hotely, bude se létat na Měsíc. Uvidíme, jak brzy se vesmír stane záležitostí celého lidstva nebo zda spíše nezůstane výdobytkem pro horních deset tisíc. Podle mě se z letů do vesmíru stane taková exotická dovolená. Může si ji dovolit skoro každý, ale například ne každý rok. Pokud si ale řekneš, že je vesmír tvůj sen, tak si na to možná za tři či čtyři roky dokážeš našetřit,“ uvádí Přibyl své prognózy, které jsou víc než lákavé.
Zdroje: refresher.cz, zoommagazin.iprima.cz, www.idnes.cz
