Pohled do minulosti
Počátky Dolského mlýna sahají až do roku 1515, kdy na místě stál tříkolový mlýn a pila. Do mlýna se sjížděli místní zemědělci z okolních vesnic, aby zde semleli obilí a zpracovali suroviny. V průběhu let se majitelé mlýna střídali, v roce 1584 patřil k benešovskému panství, od roku 1653 spadal pod Bynovec, v roce 1696 se dostal do vlastnictví Jana Kryštofa Pohla. Po více než dvě století, od roku 1696 do roku 1910, zůstal mlýn v rodině Pohlových.
Postupem času se mlýn změnil, došlo k několika přestavbám a úpravám. Do roku 1727 získal mlýn barokní podobu a fungoval jako prosperující průmyslové centrum zpracovávající různé zboží. V roce 1814 byl však osud mlýna zpečetěn, neboť řeka Kamenice byla využívána k dopravě dřeva, což znemožnilo přivádění vody do mlýna. Navzdory tomuto neúspěchu to vynalézaví majitelé kompenzovali tím, že umožnili mlynáři vyrábět pivo a pálenku, čímž zajistili, že mlýn zůstal důležitou součástí obce.
Od průmyslu k rekreaci
Po roce 1881 prošel Dolský mlýn fascinující proměnou. Rokle Srbské Kamenice, známá jako Ferdinandova soutěska, se stala centrem vodáckého sportu a přitahovala návštěvníky z blízkého i dalekého okolí. Mlýn se přizpůsobil své nové roli výletní restaurace a sloužil jako zastávka pro cestovatele, kteří poznávali malebné krásy regionu. Oblast křižovaly turistické stezky, které dobrodruhy dovedly k objevu malého mostu z počátku 20. století, který byl první železobetonovou stavbou v bývalém Rakousku-Uhersku.
Příběh Dolského mlýna však nabral pochmurný směr po druhé světové válce, kdy z něj v roce 1945 odešli poslední stálí obyvatelé. Mlýn byl ponechán na pospas přírodě a času, chátral a čelil ničivé síle vandalů a zanedbávání.
Mrazivá legenda odhalena
Uprostřed rozpadajících se zdí a děsivého ticha se kolem Dolského mlýna usadila mrazivá legenda. V dávných dobách bylo zvykem, že se mladí muži vydávali do světa a hledali zážitky i mimo svou rodnou vesnici. Na takovou cestu se prý vydal i mlynářův syn a po letech se vrátil jako dospělý muž, k nepoznání a bohatý.
V noci se jako neznámý pocestný ubytoval ve mlýně s tím, že hned ráno své rodiče příjemně překvapí. Mlynář a jeho žena, pohlceni chamtivostí, však zosnovali zlověstný plán. Muže sekerou zabili a okradli. Až ráno zjistili, komu ve skutečnosti vzali život. Mlynář s mlynářkou neunesli tíhu svého děsivého činu a spáchali sebevraždu. Muž zemřel přímo ve mlýně, jeho žena se pak utopila v řece.
Mlýn dodnes nese břímě své temné minulosti. Říká se, že se kolem něj ozývají tajemné zvuky, zejména v noci. Někteří dokonce tvrdí, že spatřili i strašidelné siluety.
Filmový odkaz
Dolský mlýn není jen reliktem minulosti, ale i dějištěm filmových příběhů. Jeho nejslavnější okamžik na výsluní přinesla legendární pohádka Pyšná princezna, kde posloužil jako kulisa skromného mlynářského obydlí. Černobílé dobové záběry zvěčnily romantické ruiny Dolského mlýna.
V průběhu let mlýn i přes svůj chátrající stav nepřestával okouzlovat filmaře. V roce 2008 jeho polorozpadlé zdi vytvořily tajemnou atmosféru ve filmu "Peklo s princeznou". Jako chátrající ruina zdobil filmová plátna v inscenacích jako "Pravý rytíř", "Ztracený princ" a "Čertova nevěsta". S každým dalším vystoupením Dolský mlýn uchvátil představivost diváků a zajistil si nesmrtelnost jako vyhledávané místo natáčení pro turisty i filmové nadšence.
Kulturní památka
V roce 2007 se Dolský mlýn konečně dočkal uznání, když byl prohlášen kulturní památkou. Tento status je dokladem jeho historického a architektonického významu. Osud Dolského mlýna však zůstává nejistý, jeho stav je natolik špatný, že je otázkou, zda se podaří alespoň jeho zbytky zachránit pro další generace.
Zdroje: vlasta.cz, region-ceskesvycarsko.cz, filmovamista.cz