Obyvatelé Tibetu jsou jedinými lidmi na Zemi, kteří žijí a jsou schopni přežít v extrémních nadmořských výškách. Nikdo z nás by dlouhodobý pobyt na Tibetské náhorní plošině, která leží průměrně 4000 m. n. m. nezvládl. Vědci se domnívají, že možnou příčinou může být DNA Tibeťanů. V čem je natolik odlišné od našeho?
Tibeťany neodlišuje od zbytku lidstva jen jedna konkrétní vlastnost, ale je jedna natolik podstatná, že dokáže upoutat pozornost mnoha intelektuálů a badatelů. Tibeťané mají totiž úžasnou schopnost dlouhodobě přežít v místech, kde by většina ostatních lidí měla vážné zdravotní problémy nebo by vůbec žít nemohla. Velké nadmořské výšky pro ně nepředstavují problém, a to je přitom na Tibetské náhorní plošině koncentrace kyslíku ve vzduchu v průměru o 40 % nižší, než je tomu u hladiny moře.
Čtěte také
Konec spekulací. Výzkum podal jasná data
Jasný důkaz o tom, že se Tibeťané přizpůsobili podmínkám ve vysokých nadmořských výškách nejen stylem života ale také na genetické úrovni, podal nový výzkum, na němž se podíleli experti z australské University of Queensland a čínské Wenzhou Medical. Vysoké nadmořské výšky jsou velmi specifickým prostředím. Člověk to pozná především díky méně dýchatelnému vzduchu.
Lidé v Tibetu umí lépe využívat kyslík v krvi. V okolí je ho totiž tak málo, že s ním musí umět zacházet opravdu co nejšetrněji to jde.
Tibeťanům stačí menší množství vzduchu
Vědecký tým odebral vzorky DNA 3008 lidem, kteří žijí v Tibetu, a srovnával je s DNA 7287 osob, které žijí v běžných nadmořských výškách. Podařilo se najít celkem devět genetických anomálií, jimiž se Tibeťané liší od ostatních lidí. Dva z genů, které umí snižovat úroveň hemoglobinu v krvi, byly identifikovány již dříve. Díky nim umí lidé v Tibetu lépe využívat kyslík v krvi. V okolí je ho totiž tak málo, že s ním musí umět zacházet opravdu co nejšetrněji to jde.
Čtěte také
Měli by také déle vydržet bez potravy
Vysokohorský život s sebou nese různá specifika a omezení. Například na takový supermarket nenarazíte na každém rohu, a ne vždy je tak potrava snadno k dostání. Vědci u tibetské populace našli také gen ADH7, který je spojovaný s nadváhou, a právě on by měl tibetské populaci pomáhat přežít drsné podmínky s dlouhými obdobími s nedostatkem potravy. Posledním poznaným genem, jenž je u Tibeťanů zastoupen, je HLA-DQB1. Ten patří do skupiny genů, které regulují proteiny potřebné pro imunitní systém. V praxi pomáhá odolávat nemocem v době, kdy je člověk například podvyživený.
Velké nadmořské výšky pro Tibeťany nepředstavují problém, a to je přitom na Tibetské náhorní plošině koncentrace kyslíku ve vzduchu v průměru o 40 % nižší, než je tomu u hladiny moře.
Jaký je původ Tibeťanů?
Výzkum také pomohl zjistit, kdy se Tibeťané geneticky oddělili od čínské populace Chanů. Molekulární genetici analyzovali dědičnou informaci původních obyvatel Tibetu a výsledky porovnali s analýzami DNA většinové čínské populace Chanů. Z výsledků je jasně patrné, že jedny z největších rozdílů vyvstaly mezi oběma etniky v důsledku adaptace Tibeťanů na velehorské podmínky. Tato nová data ukazují, že se to stalo před 4725 lety, což je pro vědce novinkou, protože doposud se věřilo, že se to stalo o 2000 let později.
Zdroje: neveda.cz, www.stoplusjednicka.cz, ct24.ceskatelevize.cz
