Záhada délky života
Přirozeně se nabízí otázka, proč k tomuto náhlému posunu došlo? K současnému prudkému nárůstu délky života přispěla řada faktorů. Moderní medicína po druhé světové válce přinesla revoluční změny. Očkování, antibiotika a pokročilé chirurgické techniky do značné míry omezily kdysi smrtelné nemoci. Kromě toho hraje klíčovou roli při zlepšování celkového zdraví a blahobytu celosvětové úsilí o lepší výživu, hygienu a politickou stabilitu.
Je však nezbytné zabývat se možnými chybami v těchto prognózách. Samotná představa, že se někdo dožije 140 let, je založena na statistických předpokladech, které mohou, ale nemusejí být přesné. Jak již bylo uvedeno, vědci vyjádřili výhrady k těmto odhadům, zejména u osob narozených po roce 1970.
Co to může znamenat pro lidstvo?
Za předpokladu, že se předpovědi výzkumu potvrdí, jsou důsledky různorodé:
Společenské struktury: Tradiční fáze života, včetně vzdělávání, kariéry a odchodu do důchodu, by mohly být nově definovány. Delší život by mohl znamenat prodloužení pracovního života, odložení odchodu do důchodu a možná i několikanásobné střídání profesí.
Ekonomické dopady: Prodloužení života by vyžadovalo delší finanční plánování. Důchodové zabezpečení, pojišťovnictví, zdravotnictví a sektor bydlení by musely překalibrovat své modely tak, aby vyhovovaly populaci, která žije déle.
Emocionální a psychologické aspekty: Dlouhověkost může vést k delšímu období dobrého zdraví, ale může také znamenat delší dobu možných zdravotních komplikací. Vyrovnávání se s psychologickými dopady přežití několika generací, pozorování dramatických společenských změn nebo zvládání dlouhodobých zdravotních problémů se stává nezbytností.
Etická dilemata: S tím, jak se svět potýká s přelidněním a omezenými zdroji, se do popředí dostávají etické otázky spojené s prodlužováním života. Je ospravedlnitelné podporovat prodlužování života ve světě, který je již tak zatížen nedostatkem zdrojů?
Skeptické oko
Nicméně někteří vědci tvrdí, že navzdory pokroku má lidské tělo biologický "strop", takže je nepravděpodobné, že by lidé žili výrazně déle. Poukazují na to, že k tvrzením o dosažení věku nad 130 let je třeba přistupovat opatrně a se zdravou skepsí.
Přehodnocení hranic lidského života
Studie Georgijské univerzity nutí k přehodnocení toho, co společnost považuje za "přirozené" hranice lidského života. Přestože tyto odvážné prognózy stále budí pochybnosti, vyhlídka na dožití 140 let si zaslouží zamyšlení, a to jak z vědeckého, tak z etického hlediska. Bez ohledu na to, zda jsou nové milníky dlouhověkosti dosažitelné, slouží studie jako fascinující plán pro to, co by mohlo být prodlouženou kapitolou v příběhu lidské existence.
Zdroje: kosovapress.com, medicalbrief.co.za, topky.sk
