Raná dětská hřiště byla více než jen prostorem pro hru; byla neformálními arénami, kde se děti učily o drsné a nepředvídatelné povaze světa. Jejich princip byl jednoduchý – svět není polstrovaná zóna bez rizika a dětem prospívá, když se to naučí již v raném věku. Ačkoli se moderní rodiče mohou při pomyšlení na neomezené prostředí pro hru zhrozit, přibývá důkazů, že tato hřiště poskytovala cenné životní lekce v oblasti odolnosti, zvládání rizik a nezávislosti.
Změna bezpečnostního modelu
Přechod od rizikových hřišť k prostředí, kde se dbá především na bezpečnost, se neodehrál přes noc. Byl způsoben rostoucím povědomím o bezpečnosti dětí, změnami státních zákonů a hrozící přítomností právníků zabývajících se úrazy osob. Výsledkem je, že současná dětská hřiště jsou navrhována s ohledem na bezpečnost jako nejvyšší prioritu, mají měkčí povrchy, nižší konstrukce a více vzdělávacích interaktivních prvků. Posun odráží společenskou změnu ve vnímání a oceňování bezpečnosti a pohody dětí.
Bezpečnost versus rozvoj
Proměna však vyvolala debatu mezi pedagogy, psychology a rodiči. Moderní dětská hřiště sice nepochybně snižují počet fyzických zranění, někteří odborníci, však tvrdí, že mohou bránit emocionálnímu a psychologickému vývoji dětí. Domnívají se, že absence rizika může způsobit, že děti nebudou připraveny čelit výzvám skutečného světa, což může vést k úzkostem a obavám, které jsou mnohem horší než dřívější fyzická zranění.
Riziko s mírou
Odborníci prosazují vyvážený přístup. Z jejich výzkumu vyplývá, že kontrolované vystavení rizikům na dětských hřištích může být prospěšné. Pomáhá dětem rozvíjet mechanismy zvládání, překonávat strach a budovat odolnost. Zajímavé je, že průzkumy zjistily, že u dětí, které na hřištích utrpí drobná zranění, je méně pravděpodobné, že se u nich v dospívání vyvinou fobie, například strach z výšek. Tyto důkazy poukazují na potřebu jít zlatou střední cestou, kdy děti mohou zažít vzrušení z rizika bez vážného nebezpečí.
Dětská hřiště v historii
Koncepce dětských hřišť jako prostoru pro hru i sociální rozvoj vznikla v Německu, odkud se myšlenka rychle rozšířila do celého světa. První dětské hřiště v USA vzniklo v roce 1887 v sanfranciském parku Golden Gate. V roce 1906 propagovala myšlenku po celé zemi Americká asociace hřišť, která zdůrazňovala mnohostranný přínos hřišť pro rozvoj dětí.
Spojení bezpečnosti a dobrodružství
Při pohledu do budoucna je výzvou navrhovat dětská hřiště, která vyvažují bezpečnost se základními prvky rizika a dobrodružství. Cílem není vrátit se k nebezpečným herním prostorům minulosti, ale vytvořit prostředí, kde děti mohou bezpečně zažívat vzrušení a výzvy, které jsou nezbytné pro jejich komplexní růst. Klíčové je mít na paměti, že i když je nejdůležitější naše děti chránit, je třeba je také připravit na nepředvídatelnou cestu životem.
Zdroje: dailymail.co.uk, clickamericana.com, rarehistoricalphotos.com
