Koncentrační tábor uprostřed idylické krajiny

S každým krokem, který podnikáte skrz idylické okolí obce Dětřichov, je těžké si představit, že v tomto malebném koutě se odehrála temná kapitola historie druhé světové války. Tady, kde se dnes tiše rozprostírá louka obklopená několika stromy, kdysi stával koncentrační tábor pro těhotné ženy.

Zdroj: Youtube

Přeměna ubytovny na místo utrpení

V roce 1939 byl nedaleko Dětřichova vybudován tábor, jehož prvotním účelem bylo ubytování dělníků, kteří pracovali na tehdejší Hitlerově dálnici mezi Vratislaví a Vídní. Nicméně se zdejší účel brzy změnil. Do chatrných budov se totiž začaly stěhovat těhotné ženy, které otěhotněly během nucených prací v okupovaných zemích. V roce 1943 byl tábor oficiálně přeměněn na porodní tábor pro východní dělnice. Bohužel ve skutečnosti se jednalo o likvidační koncentrační tábor, kde měly být nežádoucí děti odstraněny. Tento tábor se od ostatních hodně lišil. Neměl strážní věže ani ploty s ostnatými dráty. Nacisté tak chtěli skrýt zločiny spáchané na novorozencích před světem.

Tragické podmínky v táboře

Podmínky v táboře byly otřesné. Ženy byly ubytovány v nezateplených dřevěných barácích a porody probíhaly bez jakékoliv lékařské péče. Nedostatečné hygienické podmínky a neexistující péče o novorozence způsobovaly tragické úmrtí mnoha dětí. Hlad, podchlazení a nemoci byly běžnou příčinou jejich smrti. Očití svědci hovoří o hrůzných podmínkách, ve kterých tyto ženy a děti žily. Zmrzlá těla, surové týrání a znásilňování se staly součástí jejich každodenního života.

Nacistický Herodes a hrůzy jeho experimentů

Hrůzy tábora byly prováděny pod dohledem lékaře Wilhelma Schmidta, který si vysloužil přezdívku "nacistický Herodes". Na miminkách prováděl nevýslovně bolestivé „vědecké" experimenty, které ve většině případů končily smrtí. Tělíčka dětí spolu s ostatními oběťmi byla zakopána v hromadném hrobě nedaleko lesa. Schmidt se tak stal jakýmsi symbolem sadismu a brutality tohoto místa.

Šokující počet mrtvých dětí

Po odvolání sadistického velitele tábora došlo k mírnému zlepšení podmínek. Jeho nástupce Oskar Frenzl se postaral o to, aby matky s dětmi dostávaly více jídla a dostatečnou lékařskou péči. Avšak jeho snaha o záchranu přišla příliš pozdě. Většina dětí byla podvyživená a nemocná a na cestě k jejich matkám zemřela. Počet mrtvých dětí je šokující, podle dochovaných pramenů tu našlo smrt nejméně 206 z celkového počtu 636 narozených dětí.

Dnes bývalý koncentrační tábor připomíná jen pomník v lesíku a také několik náhrobních kamenů. Každoročně se zde 8. května koná pietní akt na památku těch, kteří zde trpěli a zemřeli. Tento pomník a lesní hřbitov s šesti hromadnými hroby nám připomínají hrůzy, které se zde odehrály, a nutí nás nezapomenout na tuto temnou kapitolu naší historie.

Zdroje: svitavsky.denik.cz, gruntova.cz, muzivcesku.cz