Rold Forest, v jehož hloubi je vládní bunkr ukryt, se nachází přibližně čtyři stovky kilometrů od Kodaně, pokud se vydáme severozápadním směrem. O jeho výstavbu se Dánové postarali mezi lety 1963 a 1968, a přesto, že již něco pamatuje a mnohé podobné stavby podléhají zubu času rychleji, než by se dalo předpokládat, Regan Vest je stále ve vynikající kondici. Ve své době nabízel důležitým personám dánské vlády i královské rodiny možnost přežití v bezpečí před případnou jadernou katastrofou až na třicet dnů. To podle odhadů mělo stačit na pozdější poměrně klidné opuštění úkrytu.
"Zbytečný" bunkr je nejlepší
Dobrou zprávou je, že bunkr nemusel být nikdy v minulosti využit pro účely, k nimž byl vybudován. Ze systému dánské vojenské obrany byl pak definitivně vyřazen v roce 2003 a o devět let později byla tato zvláštní stavba prvně oficiálně představena veřejnosti. Od letošního roku je v jeho prostorách vybudováno muzeum studené války, připomínající napjatou atmosféru druhé poloviny dvacátého století, období horečného zbrojení a vývoje stále nových a nebezpečnějších zbraňových systémů.
Soukromé i úřední prostory
Co všechno v dánském královském a vládním bunkru jeho návštěvníci uvidí? Jde o objekt, který měl vládu a panovníka udržet nejen při životě, ale také u moci a umožnit jim řídit stát z relativního bezpečí. Proto jsou zde jak soukromé prostory, jako je královská ložnice, jídelna nebo salonek, tak i konferenční místnost a zázemí pro úřední práci. Samozřejmostí jsou prostory pro přípravu jídla a nezbytné zásoby na zmiňovaný měsíc možného pobytu chráněných osob.
Pět kilometrů chodeb
Celý komplex skrývá až pět kilometrů chodeb mezi jednotlivými místnostmi, rozhodně tedy nejde o žádný malý podzemní bunkr, ale o prakticky plnohodnotné vládní sídlo, rozdělené do čtyř víceméně samostatných podzemních objektů. Vše je dokonale ukryto v lese a pouze pečlivý průzkum dokáže odhalit vstup do bunkru, nyní do muzea. Turisté a zájemci o nové objevy z oblasti moderní historie minulého století tady kromě expozice najdou také kavárnu nebo obchůdek, ale hlavní je samozřejmě prohlídka interiéru bunkru, stále vybaveného dobovým nábytkem a doplňky. Zatímco úřední místnosti postrádají jakoukoliv výzdobu a jsou určeny pouze k práci, soukromé prostory jsou zařízeny přece jen o něco útulněji.
Je víc než dobře, že nemusel bunkr nikdy sloužit svému původnímu účelu a můžeme jen doufat, že se současná znovu napjatá světová situace brzy zklidní natolik, že nebude třeba uvažovat o navrácení tohoto i dalších úkrytů do provozuschopného stavu.
Zdroje: schengenvisainfo, all-thinks-nordic, wikipedia