Konec omikronu, konec pandemie?

Minulý měsíc odborníci uveřejnili v časopise Live Science možné scénáře vývoje koronaviru. Jak se všeobecně ví, omikron je sice „slabší“ než delta nebo jiné předchozí varianty, ale na rozdíl od nich dokáže obelhat imunitu získanou očkováním nebo po prodělané nemoci. „… to umožnilo této variantě nakazit daleko větší počet populace,“ uvedl pro časopis americký virolog K. Chandran. Vědci se však obávají, že omikron nemusí být varianta poslední. I další se můžou šířit přinejmenším stejně rychle a být stejně odolné vůči imunitnímu systému člověka. „Nemůžeme se domnívat, že už virus vyčerpal svůj genetický prostor…,“ uvedl Chandran, „… očekávám, že se setkáme s dalšími mutacemi a budeme svědky dalších vln, což znamená prudký nárůst nových nakažení.“ Závažnost průběhu onemocnění nelze s jistotou odhadnout, jak říká.

Slabý, ale zákeřný

Profesorka patologie a molekulární medicíny z univerzity v Ontariu K. Mossmanová se také domnívá, že se objeví nové varianty, ale věří, že ne všechny z nich „přežijí“. Podle ní by se může vyvinout vir, který by se mohl šířit rychleji než omikron, ale zároveň nezpůsobil žádná závažná onemocnění. Napadl by jen horní dýchací cesty, prostě pár posmrkaných kapesníků a je po nemoci. „Viry se potřebují množit a šířit, potřebují nové hostitele. Nejúspěšnější z nich to dělají tak, že nevyvolají příznaky. Infikovaný hostitel tak může snadno nákazu přenášet," uvedla Mossmanová. „Pro virus není výhodné zabít svého hostitele dříve, než se začne šířit." Avšak jak dále uvedla, není jisté, že by nová mutace musela být slabá. Mohla by vyvolat i závažnější onemocnění.

Jiskřička naděje

Chandran uvedl, že s Mossmanovou souhlasí, v případě SARS-CoV-2 lze vývoj viru a jeho budoucích variant těžko předvídat. Nikdo neví, zda by se případná další zákeřná varianta vyvinula z omikronu nebo jiných větví koronaviru. Můžou se objevit mutace, které se dokážou neuvěřitelně rychle replikovat, bránit se protilátkám, proniknout do buněk a způsobit i závažnou infekci. Nicméně vědci doufají, že by se vir sám o sobě časem mohl stát méně nakažlivý, protože je fyzikálně i geneticky omezen a nebude dál mutovat, jeho přenositelnost se nakonec ustálí.

Chandran ještě podotknul, že „… to, co musíme udělat, je zmenšit prostor viru pro replikaci. A tím dosáhneme očkováním. I kdyby vakcíny poskytovaly pouze částečnou ochranu proti budoucí variantě, jako je tomu v případě omikronu, pravděpodobně by se stále snižovala možnost nakažení a přenosu viru. Očkování by však nejlépe fungovalo v kombinaci s dalšími opatřeními, jako roušky, fyzický odstup a časté testování.“ Ale víme, že s jeho názorem ne všichni souhlasí, tak nezbývá než doufat, že „koviďák“ sám pochopil, že už nadělal paseky dost a nemá význam lidstvu dál škodit.

Zdroje: www.livescience.com, www.sciencefocus.com