Hongkong je nejen město, ale i celý region na hranicích s Čínskou lidovou republikou. Jde o území, které měla po dlouhá léta “v pronájmu” Velká Británie, jejíž působení tady zanechalo svoji stopu. Když v roce 1997 vešl v platnost Čínsko-britské společné prohlášení, které mělo tomuto regionu zaručit možnost života v demokratickém duchu i po návratu pod čínskou správu, vypadalo to, že by mohlo být všechno v pořádku.
Smlouva ano, ale...
Další roky samozřejmě ukázaly, že to není tak jednoduché a principy, panující v komunistické Čínské lidové republice, jsou zkrátka nezničitelné. Z Hongkongu byly důležité závody přesunuty za jeho hranice, životní úroveň přes všechny sliby a také přes fakt, že jde o velmi technologicky rozvinutý region, znatelně klesla.
Předražené rakve
Své o tom vědí hlavně ti, kteří žijí v chudinských čtvrtích, kde jim nezbývá nic jiného, než se spokojit s přespáváním v kleci o rozměrech jediného lůžka v místnosti se spoustou dalších podobných chudáků. Jde až o čtvrt milionu převážně dělníků z místních továren, pro které je jediným útočištěm ve městě maličký prostor v rozdělených bytech, kde mu za měsíční nájem náleží prostor o velikosti rakve. Zdá se, že takové “bydlení” musí být zadarmo? Bohužel ani to není pravda. Za jednu takovou kóji zaplatí její nájemník měsíčně v přepočtu víc než šest tisíc korun. Ještě si chce někdo stěžovat na naše ceny nájmů?
Zdá se, že tady musí být všichni bohatí – pravda je ale jinde
Země za zrcadlem
Návštěvníci Hongkongu se do tohoto města jezdí a létají podívat hlavně na luxus a bohatství, které je tady možné vidět díky faktu, že jde o jedno z nejmodernějších měst, jaké je možné na světě navštívit. I tohle zrcadlo lidského důvtipu, možností a schopností má ale svoji odvrácenou stranu, plnou bídy a trápení. Ta je schovaná v maličkých temných místnostech, v kójích, kam se musí vejít veškerý majetek i jejich majitel samotný. Na místech, kde pro mnoho nešťastníků slouží jedna špinavá toaleta a kuchyně, v níž často neteče voda.
Světlo není ani na konci tunelu
Co je na vině takového stavu? Jednoznačně jde o neuvěřitelně přemrštěné ceny bydlení ve městě, kde se za pozlátkem luxusu skrývá také nepředstavitelná bída. Tyto klece jsou proto pro mnoho tamních chudých obyvatel jedinou, a to i přes nepatrnost jejich životního prostoru stále velmi drahou, možností, kam na noc schovat hlavu. V přepočtu na metr čtvereční navíc tyhle bytové rakve stojí mnohem víc, než běžné byty. Jak z toho ven? To se zatím vyřešit nepodařilo a nezdá se, že by se ke smysluplnému řešení schylovalo. Navíc Čínsko-britská dohoda o zachování pravidel fungování Honkgongu v jiném, než čínsko-lidovém režimu, po padesáti letech od jejího podpisu, tedy v roce 2047 vyprší. Co se stane potom? Pokud ve vedlejší Číně vydrží do té doby vše v současném stavu, nemají tihle chudáci na jakoukoliv změnu nárok ani v daleké budoucnosti.
Zdroje: theguardian, indiatimes, wikipedia
Sledujte nás v Google Zprávách