To, co se odehrává v matčině těle i mimo něj, se může navždy zapsat do organismu potomka. A tyto stopy se mohou projevit třeba až v pozdějším věku. Zdá se to být až nemožné, ale měřitelné pokročilejší vnímání světa nastává již v průběhu druhého trimestru!

Plod v děloze vnímá světlo

Vědecký časopis Current Biology publikoval studii expertů Kalifornské univerzity v Berkeley, jež se zabývala tím, jak citlivé jsou oči plodu v děloze. Vědci zjistili, že už od třináctého týdne těhotenství oči zaznamenávají určitou míru světla prosvítající přes tělo matky. Plody jsou sice slepé, světlo však „cítí“. Tuto schopnost mají dokonce už před tím, než se vyvine komplexnější mozek.

Už před porodem je dítě schopné naslouchat

Rozeznávání světla a tmy však není jediné, co plod v děloze během pokročilé fáze vývoje dokáže zaznamenat. Už ve dvacátém týdnu těhotenství slyší dítě některé zvuky. Především ty, které pochází z matčina těla. To znamená tlukot srdce, šum krevního oběhu, zvuky trávení a dýchání. Proto mají miminka po narození ráda šum (sprchu, fén, lux...) a monotónní zvuky, které jim připomínají zvuky matčina těla.

Odborníci se dokonce domnívají, že dítě naslouchá i jazyku, kterým se rodiče, či lidé v okolí matky baví. Starší studie naznačují, že děti reagují odlišně na jazyk rodičů a cizí jazyky již během prvního měsíce po porodu. Nová washingtonská studie však ukázala, že by děti mohly získávat tuto schopnost již v prenatálním stádiu.

Pozná doteky bříška a změnu polohy matčina těla

Dítě v děloze také vnímá změnu polohy matky. Třeba když si lehne, postaví se nebo si dřepne. Okolo dvacátého týdne miminko pozná, když se někdo dotýká matčina břicha. Což si přiznejme, je docela zvláštní, hojně rozšířený zvyk…

Plod cítí také matčinu aktuální náladu, která se na něj přenáší

Podle vědců mají i nenarozené děti duši, do které si ukládají i takové informace, že se například matka během těhotenství necítí dobře, je pod vysokým stresem nebo trpí psychickými problémy. „To, jak se daří matce, hraje důležitou roli v pozdější regulaci stresu dítěte,“ tvrdí neonatologická psycholožka Margarete Bolten z Dětské a dorostové psychiatrické kliniky na Univerzitě v Basileji. Z jejího výzkumu vyšlo najevo, že miminko, jehož matka prožívala v těhotenství depresivní období nebo byla pod velkým tlakem, po porodu více plakalo a bylo více neklidné. Tyto matčiny těhotenské stavy se dokonce podle vědy podepisují i na spánku novorozeňat, který bývá v porovnání s miminky, jejichž matky prožily klidné a šťastné těhotenství, špatný a přerušovaný. Vědci totiž vysledovali u dětí psychicky neklidných matek obecně vysokou hladinu stresových hormonů, což může vést k dalším nechtěným efektům, jakými jsou celoživotně vysoká koncentrace stresových hormonů v krvi potomka a vyšší riziko psychické poruchy, jako je například deprese.

Dítě tak vnímá maminčinu náladu a dokáže pocítit, když je v pohodě a má radost. Matčino tělo v tuto chvíli produkuje serotonin a endorfiny, jež se dostanou i k dítěti do dělohy. Jenže to samé platí i o nervozitě či stresu, v tom případě miminko přijímá nežádaný kortizol a adrenalin, jež zvyšují tep i jemu samotnému.

Životním stylem může matka zapříčit svému potomkovi civilizační chorobu

Tady byste měli zbystřit, protože následující informace je důležitá a vskutku šokující… Maminka skrze svůj životní styl i stav do těla miminka zapisuje, jak budou jeho zdraví a kondice vypadat třeba za deset či dokonce třicet let! Podle poslední studie, zabývající se korelací prenatální diagnostiky a zdravím v dospělosti vyšlo najevo, že základy civilizačních onemocnění, např. rakovina, cukrovka, deprese či srdeční záchvat, jsou už předem dány právě během života v děloze.

Matka s nadváhou má zásadní vliv na zdraví dítěte

Před otěhotněním by si ženy měly dát také pozor na svou váhu. Zvyšující se počet matek s nadváhou v radostném očekávání je alarmující. Přitom právě hmotnost matky před těhotenstvím a během něj má zásadní vliv na zdraví dítěte. Ačkoliv je to to poslední, co by nastávající matka, která trpí nadváhou či obezitou, chtěla, zvyšuje svému potomkovi v pozdějším věku pravděpodobnost stejného osudu – boj s nadváhou. A to samozřejmě pomíjíme veškerá zdravotní rizika, jako jsou vysoký tlak, cukrovka a další, které mohou nejšťastnější období ženy řádně zkomplikovat.

Kolik kilo by měla matka během těhotenství optimálně přibrat?

Podle Institutu medicíny v Nepálu by matky s mírnou podvýživou měly během těhotenství přibrat nanejvýš 18 kilo, ženy s normální váhou zhruba 11,5 až 16 kilo. A ty, které bojují s lehkou nadváhou, pouze 7 až 11,5 kila. U matek trpících silnou nadváhou by nemělo dojít k vyššímu přírůstku než 9 kilo.

ZDROJE:

https://www.maminka.cz/clanek/co-se-dostane-k-miminku-v-deloze

https://www.maminka.cz/clanek/co-skutecne-citi-miminko-v-deloze

https://nedd.tiscali.cz/dite-v-deloze-vnima-svet-vic-nez-si-myslite