Vesmírné vakuum

Testovat přežití ve skutečných podmínkách vesmíru není přirozeně možné. Vychází se z vědeckých poznatků. Na rozdíl od Země je vesmír vakuum bez „vzduchu“. Není tam téměř žádný atmosférický tlak, takže dochází k varu tekutin, při kterém se začnou měnit v plynné skupenství, při velmi nízkých teplotách. To jsou podmínky, které lidské tělo bez ochrany nevydrží. Astronaut bez skafandru ve volném vesmíru přežít nemůže. Neumřel by však hned, mohlo by to trvat i pár minut. A smrt by to byla nelítostná.

Než nastane smrt

Pokud by se člověk bez skafandru skutečně vznášel tisíce kilometrů nad Zemí, „užil“ by si takového zážitku nejvýš patnáct vteřin. To je doba, během které tělo spotřebuje kyslík z krevního oběhu. Následkem jeho nedostatku pak ztratí vědomí. Pokud by ihned prudce nevydechnul, plyn v plicích by se rozpínal a praskly by. Při výdechu by naděje přežít byla až dvě minuty, pokud by v úvahu přicházela záchrana. Po dvou minutách by se už udusil. Voda v těle by se začala vařit již přibližně při teplotě těla, tedy hned. I na jazyku. Měnila by se z kapaliny na plyn. Tkáně by se začaly rozpínat. Člověk by se „nafukoval“, ale prý nevybuchnul, naše kůže je dostatečně pružná. I krev v žilách by se začala vařit, ne však tak rychle, jako voda, protože oběhový systém má svůj vnitřní tlak. Kyslík a dusík v krvi by však začal bublat a cévy by praskly. Člověk by nejspíš umrznul celý, díky odpařování vody z těla. To by však neproběhlo rychle, k ochlazování by docházelo pomalu. Mrznul by postupně a dlouho. Další věc, která by zcela jistě již ve chvilce ohrozila jeho zdraví, je záření. Pokud by případně došlo k záchraně astronauta, než se udusí, na jeho následky by nejspíš i tak později zemřel.

Tělo bez života mezi hvězdami

Pokud by člověk ve vesmíru zemřel, jeho ostatky se bez kyslíku nerozloží jako na Zemi. Bez vzduchu by se tělo rozkládalo velmi dlouho. I ve skafandru. Také bakterie, které se na rozkladu podílejí zevnitř, by pracovaly jen velmi krátce. Pokud by astronaut ztroskotal poblíž hvězdy, shořel by na uhel. V blízkosti nějakého zdroje tepla by se z něho mohla stát mumie. Ve volném prostoru by zmrzlo. V jakémkoli stavu by se pak tělo bez života mohlo vznášet mezi hvězdami tisíce let v podstatě v nezměněném stavu.

Zdroj: Youtube

Nehoda

Tragická nehoda, ke které došlo 29. června 1971 při návratu posádky sovětského Sojuzu 11. V důsledku závady ventilku dýchací ventilace před vstupem do atmosféry došlo k prudkému poklesu tlaku v kabině a vzduch unikal velmi rychle. Astronauti, kteří na sobě neměli skafandry, upadli do bezvědomí. Modul pokračoval v naplánované dráze a přistál na Zemi. Při vyšetřování a pitvě se zjistilo, že příčinou smrti členů mise bylo krvácení do mozku. Kyslík a dusík v krvi vybublal a ty praskly. Ještě při přistání jim z uší a nosu tekla krev. V. Volkov, G. Dobrovolskij a V. Pacajev jsou tak jediní, kteří se skutečně ocitli ve vesmírném vzduchoprázdnu a ve vesmíru zemřeli.

Zdroje: www.livescience.com, www.cnet.com, www.businessinsider.com, astronomy.com