Pokud by mělo k takovému scénáři dojít, lidstvo by bylo vystaveno zkáze, kterou si nedokážeme ani představit. Zkáze, kterou by nikdo z nás nepřežil. Zanikly by kontinenty i města, vzduch by se stal nedýchatelným a došlo by k prodloužení dne i noci podle toho, kde na Zemi byste se právě nacházeli.
Země zpomaluje, na nás to ale nemá vliv
Celé to vzniklo před 13 mld. let Velkým třeskem. Vesmír se začal formovat do podoby, v jaké ho známe dnes. Díky obrovské nahromaděné síle, jež vymrštila do prostoru miliardy planet, získaly všechny planety rotaci a dodnes se točí kolem své vlastní osy. Některé z nich postupně zpomalují a kolem své osy se točí stále menší rychlostí. To je i případ planety Země, která tedy zpomaluje zanedbatelnou pro nás naprosto nepostřehnutelnou rychlostí dvou sekund za zhruba 100 tisíc let.
Při znatelnějším zpomalení by letecké služby přestaly fungovat jako první
Pro každou planetu bez výjimky platí, že rotuje. Na rovníku se Země otáčí rychlostí více než 1 670 kilometrů za hodinu. Každým rokem však zpomaluje. Kdyby se ale opravdu měla Země zastavit, jako první by podle National Geographic změna dolehla na letecké společnosti. Ty totiž využívají složitou soustavu satelitů umístěnou na oběžné dráze. Nově by došlo k tomu, že by se satelity nenacházely tam, kde by měly být, a všechny GPS navigace by přestaly fungovat.
Vznikl by jeden neobyvatelný kontinent
Ačkoliv se mylně říká, že planeta Země je kulatá, není tomu tak. Naše planeta má na rovníků větší průměr než na pólech a je tedy nesouměrná. Pokud by se rotace Země zpomalila, moře a oceány by se začaly stahovat blíže k pólu. Proto by se jako první začaly evakuovat polární oblasti Kanady, Ruska či Aljašky. Následně by byla pod vodou většina Evropy, Ameriky i Asie. Veškeré vodstvo by se nalilo k oběma pólům a zaplavilo by vše, kromě úzkého pásu pevniny na rovníku. Vznikl by tak jeden velký kontinent zhruba na úrovni Španělska, Itálie a Afriky, který by byl však z velké části neobyvatelný. Cokoliv výše na server nebo níže na jih by bylo zatopeno vodou.
Vzduch by se nedal dýchat
Podobně by se zachoval i vzduch. Atmosféru totiž rovnoměrně rozloženou po planetě drží právě rotace. Bez ní by se vzduch podobně jako voda vydal na sever či na jih. Spousta míst v tropickém pásmu by zaznamenala prudký pokles tlaku. Ve městech jako Kinshasa, Nairobi nebo Singapur by se již nedalo žít, protože hustota atmosféry by zde byla stejná jako ve výšce 10 000 metrů.
Nastala by zemětřesení a probudila se sopečná činnost
Vzhledem k tomu, že Země je tvořena zemskou kůrou, pláštěm a jádrem, každá z těchto částí se přestává otáčet jinou rychlostí. Tím by se naše planeta začala doslova sama trhat na kusy. Objevila by se ohromná zemětřesení, tsunami, hurikány, probudila by se sopečná činnost a nastaly by markantní teplotní změny.
Každá noc i každý den by trval půl roku
Rotace Země je pohyb, který si sotva uvědomíme. Střídání dne a noci je pro nás naprosto přirozené. Stejně jako to, že se střídají roční období. V případě zastavení či zpomalení rotace naší planety by se všechny tyto záležitosti staly minulostí. Na krásné veselé jaro či barevný podzim bychom mohli rovnou zapomenout. Podnebí by bylo dvojí. Buď by panoval extrémně horký den, nebo mrazivá noc, kdy by teplota klesla pod -50 °C. Potraviny by se staly opravdovou vzácností, protože plodiny by takový mráz nevydržely.
Zdroje: epochaplus.cz, refresher.cz, vedazive.cz, www.reflex.cz, eurozpravy.cz
