Kosmonauti nosí skafandr, neboť jim poskytuje jak kyslík, tak ochranu před UV zářením, tepelným zářením a nízkým tlakem. V historii lidstva se už párkrát stalo, že se lidé ocitli ve vakuu bez této ochrany, proto jsou důsledky známé. Fanoušci vědecko-fantastických knih či filmů mohou často dojít k mylným představám, neboť téměř každý titul obsahuje jistou dávku nepřesností. Podívejte se na pár příkladů, které jsou založené na surové pravdě.

Co udělá s nechráněným lidským tělem vakuum a mezihvězdný prostor? Smrt je v brzké době neodvratná, netrvala by dlouho a rozhodně by nebyla ani příjemná. Nicméně by nedošlo k již zmíněným popraskaným očním bulvám a podobným nereálným teoriím.

Náhlý pokles tlaku okamžitou smrt nezpůsobí

Proč ve filmech vylézají hrdinům ve vakuu oči z důlku? Zřejmě kvůli náhlému poklesu tlaku, který má tekutiny "tlačit" z těla ven, a nakonec protrhnout tělní stěny. Realita je ale docela jiná, neboť nepřítomnost atmosféry, tedy nulový tlak, není zas tak podstatný problém. Pravda je taková, že naše tělní tekutiny, tedy především krev, ale i tekutina v očních bulvách, jsou uzavřené v dostatečně pružných a pevných "nádobách", které by pokles tlaku na nulu neponičil. Krev i tekutina v bulvách tedy setrvávají v tekutém stavu. Tekutin na povrchu těla se to ale netýká. Je pro to jasný důkaz z roku 1965, kdy došlo ve Středisku pilotovaných letů NASA k nehodě, během níž byl technik testující ochranný přetlakový oděv vystaven téměř naprostému vakuu, neboť si přerušil trubici udržující tlak v obleku. Dle jeho slov, do doby než upadl do bezvědomí, slyšel, jak mu vzduch uniká z těla, a cítil, že se mu na jazyku vaří a odpařuje voda. zřejmě mu vyschla i sliznice v okolí očí a povrch bulv. Vyvázl bez vážných následků.

Plyn v těle ale může napáchat pořádnou neplechu

Větší problém při dekompresi neboli snížení tlaku okolního prostředí představuje plyn v těle. Vzhledem k tomu, že se vzduch v plicích ve vakuu rychle rozpíná, bývá při zadržení dechu výsledkem protržení plic, což vede k smrti. Snaha zadržet dech je tedy v tomto případě rychlý konec. Právě to se stalo osudné v srpnu 1953 čtyřiadvacetiletému Američanovi. Tlaku odpovídajícímu výšce 10 kilometrů byl vystaven méně než jednu sekundu, což většina účastníků pokusu bez problémů zvládla. Tento muž se však po návratu tlaku do normálu lékařům v podstatě udusil pod rukama. Měl zhroucené obě plíce a krev v hrudním koši.

Na záchranu života má člověk asi 10 vteřin

Vzhledem k tomu, že při dekompresi nelze zadržet dech, tělo a především mozek se velmi rychle ocitnou bez kyslíku. Podle leteckých lékařů má v tomto případě člověk na orientaci a záchranu života méně než deset sekund. Ve výše zmiňovaném příkladu dekomprese v NASA v roce 1965 dotyčný muž ztratil vědomí po zhruba 15 vteřinách, což neznamená, že by musel nutně zemřít. Ostatně tento a jiné příklady dokazují, že při obnovení dodávky kyslíku se může dotyčný znovu docela rychle zotavit. Ačkoliv se po ztrátě vědomí činnost srdce zpomaluje, přesto ještě nějakou dobu bije. Tento muž se už po 30 vteřinách probral zcela bez následků.

Pokusy na zvířatech odhalily víc

Čas, kdy dojde k zástavě a už není šance na záchranu, je samozřejmě individuální. V poválečných letech se prováděly pokusy se zvířaty, díky kterým vědci zjistili, že bez následků většina z nich přežila i nedostatek kyslíku po dobu kolem 90 sekund. Podle lékařů je tedy po zhruba 60 až 90 sekundách po dekompresi obnovena dodávka kyslíku. Dá se tudíž předpokládat, že nedošlo k zástavě srdce a dotyčný vyvázne bez následků. Pokud ovšem k srdeční zástavě dojde, jsou jakékoliv pokusy o resuscitaci marné.

Dostali jste odpověď na vaše otázky? Jestliže byste se ocitli ve vakuu bez ochranného obleku, potíže a zranění se objeví hned od prvních vteřin a velmi brzy přesáhnou kritickou hranici. Pokud by se však podařilo během prvních několika desítek vteřin obnovit dodávku kyslíku, žádné výrazné zdravotní problémy by člověk zřejmě neutrpěl.

Zdroje: www.stoplusjednicka.cz, www.idnes.cz, www.ceskatelevize.cz