Obydlí pro nejpotřebnější

Tyto kolonie byly původně postaveny jako nouzová obydlí pro nejchudší vrstvy společnosti, především pro nezaměstnané a málo placené dělníky. Vznikly jako odpověď na průmyslovou revoluci a související finanční krize, včetně velké hospodářské krize z roku 1929. Byly plánované jako provizorní řešení neschopnosti těchto skupin obstarat si adekvátní bydlení.

Zdroj: Youtube

Stále v provozu

Dnes, více než století po svém vzniku, stále některé z těchto kolonií plní svou původní funkci. Slouží jako přístřeší pro ty, kteří se ocitli na okraji společnosti, bez domova nebo s minimálními finančními prostředky. Je ironické, že ačkoliv se město kolem nich dynamicky rozvíjelo a modernizovalo, tyto kolonie zůstaly téměř nezměněny, jako svědkové sociálních problémů, které přetrvaly staletí.

Sedmidomky

Sedmidomky začínající u Vršovického hřbitova představují předehru tohoto pohnutého příběhu. Jde o oblast, kde se v roce 1927 začaly klást základy pro nouzové bydlení. Ačkoliv domy zde byly stavěny s pomocí města jako sociální bydlení, ani zde nebylo možné najít takový luxus jako vodovod či plyn. A přesto je toto místo svědectvím o snaze a boji za důstojné bydlení.

Pod Bohdalcem

Pokračujeme k Pod Bohdalcem, oblasti známé také jako Rafanda. Tato kolonie je starší než Sedmidomky a její přítomnost je již značně rozptýlená mezi moderní výstavbou. Dřevěné budovy, některé polorozpadlé, stojí jako melancholická připomínka minulosti. Byly vystavěny na náklady města, sloužily jako škola a staly se dokonce natáčecím místem pro film "Obecná škola".

Na Slatinách

Cesta pak vede do kolonie Na Slatinách, která byla původně součástí dělnické kolonie Pod Bohdalcem. Tato kolonie je nyní odříznuta od zbytku dělnických kolonií díky železniční spojce, která byla uvedena do provozu v roce 1998. Na Slatinách je oblast plná úzkých uliček, bahnitých cest a nejrůznějších chatek a budov. Je to místo, kde nejvíce cítíme stín chudoby z počátku 20. století.

Dělnické a chudinské kolonie dnes

Tato tři místa v Praze jsou jako otevřené knihy, které vyprávějí příběh dělnických a chudinských kolonií v Česku. I když jsou dnes tyto oblasti plné nových výstaveb a moderních domů, stopy minulosti zůstávají a připomínají nám kapitoly historie, které bychom neměli zapomenout.

A tak stojíme na pomezí mezi minulostí a současností, mezi chudobou a snahou o důstojné bydlení, a můžeme jen doufat, že příští generace dokáže tato místa zachovat jako památníky naší historie a současně se z nich poučit. Protože tato tři místa jsou nejen skanzenem chudinských kolonií, ale také zrcadlem naší společnosti a svědectvím o naší schopnosti překonávat sociální nerovnosti.

Zdroje: druhapraha.cz, vltava.rozhlas.cz, prahaneznama.cz