Chrám Kailasa je součástí celého dvoukilometrového komplexu jeskyní, vytesaných v čedičové skále v oblasti Ellora v indickém okrese Aurangabad. Jde o jeden z nejúchvatnějších skalních chrámů na celém světě, a to jak díky samotné architektuře, tak i výzdobě a také historii, včetně jeho vzniku.
Neuvěřitelná stavba – nebo snad vlastně socha?
Více než dvaatřicet metrů vysoký chrám je vytesaný z jediného kusu skály a je tak největším ze čtyřiatřiceti hinduistictických, buddhistických a džinistických jeskynních klášterů, které se ve zmiňované oblasti nacházejí. O výstavbu, nebo spíš vytesání, celého komplexu se podle všeho zasloužil král Rashtrakuta, Krišna I. ve druhé polovině 8. století. Práce na dokončování a rozšiřování dnešní nedocenitelné památky ale pokračovaly i v dalších obdobích.
Motely pro pocestné
Komplex větších i menších chrámů a dalších jeskyní vznikl podél obchodní cesty, kde sloužily mimo jiné jako “motely” nejen pro obchodníky, ale i pro mnichy a další lidi na pouti světem. Největší ze staveb (lze-li vytesaný objekt nazývat stavbou), je právě chrám Kailasa. Zvláštní na něm je téměř všechno, od podoby, velikosti, až po způsob jeho vzniku.
Podivný způsob vzniku chrámu
Jak bylo uvedeno, jeho autoři jej vytesávali nikoliv z boku, tedy od fasády do útrob, jako ostatní jeskyně a menší chrámy, ale začali “střechou”, respektive shikharou, což je obvykle štíhlá vysoká struktura na vrcholu hinduistického chrámu, symbolizující propojení stavby s bohem. Tento postup měl, alespoň podle pověsti, velmi pádný důvod.
Hladová oddaná manželka
Legenda, pocházející z 10. století vypráví o panovníkově manželce, která se, když král onemocněl, modlila za jeho uzdravení. Jako oběť pak bohu Šivovi přislíbila, že pokud se její muž uzdraví, nepozře ani sousto do té doby, než ona sama uvidí shikaru nového impozantního chrámu, zasvěceného právě tomuto bohu. Král se uzdravil a chtěl splnit manželčin slib. Jenomže kdyby začal budovat chrám tak, jako to bylo v té době zvykem, trvalo by příliš dlouho, než by se na jeho vrcholu shikhara objevila. Nemohl dopustit, aby jeho žena trpěla, lépe řečeno jistě zemřela hlady. A tak dal na architektovu radu a rozhodl. Chrám začali ze skály vytesávat z vrchu a panovníkova žena brzy mohla znovu usednout k prostřenému stolu.
Hravý bůh Šiva
Chrám Kailasa je dodnes nádhernou ukázkou umění tehdejších stavitelů, sochařů i architektů. Nespočet reliéfů na jeho stěnách vypráví příběhy o Šivovi, ale i o dalších bozích, jimž jsou věnovány jednotlivé svatyně. Najdeme tady stopy například bohyně řeky Ganga, ale i dalších. Jedna ze soch, respektive sousoší, dokonce znázorňuje scénu, v níž Šiva se svojí manželkou Parvati hrají kostky.
Dostanete-li se někdy náhodou do těchto končin, určitě by bylo velkou chybou nezajet se na celý skalní komplex podívat.
Zdroje: indiatimes, wikipedia, adotrip