Pro milovníky Pána prstenů nejsou chodící stromy zřejmě ničím překvapivým. Věřili byste ale, že se nejedná o pouhou fikci, nýbrž realitu? Ano, je to rarita, přesto ji lze vidět na vlastní oči! Kam přesně se musíte vydat?
Chodící strom je druh palmy s latinským názvem socratea exorrhiza, dorůstá dvaceti metrů a dožívá se asi sto let. Nachází se v chráněném ekvádorském pralese, přibližně sto kilometrů od hlavního města Quito. Les je součástí přírodního parku Sumaco, jenž je pod záštitou UNESCO.
Jak vypadají?
Jsou to na první pohled docela obyčejné stromy, dokážou však něco naprosto neuvěřitelného. Jejich nápadný dvacetimetrový kmen se nad zemí větví do desítek tenkých kořenových výběžků. Na pohled se tedy nedrží pevně v zemi, ale svou vahou jakoby stojí na malých chůdách.
Jak se pohybují?
Za „chůzi“ stromů je zodpovědná zejména tamní nestálá půda, která se vlivem silných dešťů a eroze dynamicky mění. Stromy na tyto změny reagují po svém, nedá se ale říci, že by „chodily“ za nějakým daným cílem, často jen přešlapují na místě.
Chodící stromy v Amazonii
K jejich pohybu dochází také díky rychlému růstu kořenů, jenž se zapouští na novém místě s pevnější půdou, a hlavně více světlem. Když takové místo strom najde, tak se na něj přesune a staré kořeny vytáhne. Tímto způsobem může „ujít“ i tři centimetry denně!
Ekolog, jenž na abnormalitu upozornil, sklidil výsměch
Poprvé na tuto zajímavost upozornil v roce 1980 tropický ekolog John H. Bodley. Pro svůj výzkum měl totiž zmapovanou a přesně zakreslenou část pralesa, ve které se zmíněné stromy nacházely. Když se však na totéž místo vydal o rok později, zjistil, že se mu stromy záhadně přeskupily.
Bodley si byl jistý, že na nedotčené lokalitě k žádnému kácení nedošlo. Počet zakreslených stromů v jeho plánech navíc dokonale odpovídal realitě. Jen jejich umístění ale bylo zcela jiné. Palmy Socratea se prostě v průběhu dvanácti měsíců přesunuly tam, kde jejich listy měly více světla. Poté, co Bodley sdělil své podezření kolegům, vysmáli se mu.
Podobných zázraků je na světě víc
„Tento fenomén se týká několika druhů stromů, především palem, které rostou v Jižní Americe, nejen v Ekvádoru,“ uvedl paleobiolog Peter Vršanský ze Slovenské akademie věd.
Stromy dokážou ujít až 20 m za rok
Zdroje: tn.nova.cz, www.youtube.com, enigmaplus.cz
