Z nevěstince pod Rudou vlajku
O dětství ani mládí Čeng Š‘ nejsou zprávy, ví se jen, že se narodila v čínské provincii Guangdong v roce 1775 do chudých poměrů. Nezachoval se žádný obrázek, jak vypadala, ale prý byla velmi hezká. Ať to byla její krása, či mistrovsky ovládané řemeslo v kantonském nevěstinci, zatoužil po ní Zhèng Yi, velitel pirátské flotily Rudá vlajka. Vyslal výpravu, která měla nevěstinec vyplenit a přivést mu jeho oblíbenou prostitutku. Jeho muži rozkaz splnili a ti dva se vzali. Jiný příběh říká, že ji jednoduše o ruku požádal a ona souhlasila. Čeng Š‘ se stala v roce 1801 ženou piráta a spolu začali velet Rudé vlajce.
Z ženy piráta mocná vládkyně
Flotila Rudé vlajky se pod jejich velením rychle rozrůstala, počet lodí postupně vzrostl z původních dvou set až na tisíc osm set, plavilo se na nich padesát až sedmdesát tisíc pirátů. Spojili se s pirátem Wu Shi’eren. Zhèng Yi zemřel pouhých šest let po svatbě. Pirátská vdova zatoužila po moci a slávě, spojila se proto s Chang Pao, synem, kterého si se zesnulým mužem osvojili, a který by měl být jeho nástupcem. S jeho podporou se ujala vedení celé flotily.
Flotila pod vedením Čeng Š‘
Nová, velmi schopná velitelka zavedla velmi přísná pravidla. Její piráti byli jak vázáni, tak chráněni jejími zákony. Uloupená kořist byla pečlivě zapsaná, loď, která se lupu zmocnila, měla právo si určitou část ponechat, zbytek byl odváděn do společné pokladny. I zacházení se zajatci, zejména ženami, podléhalo tvrdým pravidlům. Ošklivé ženy prý byly propuštěny. S kráskami se piráti mohli oženit, ale museli být své ženě věrní a pečovat o ni. Za nevěru či znásilnění je stihl krutý trest, nebo byli popraveni. Trest neminul ani dopadené zběhy. Těm uřízli uši, byli bičováni, čtvrceni za živa nebo spoutáni do želez. Krutě trestána byla i krádež ze společné pokladny a neposlušnost.
Mocná, tvrdá, ale chytrá
Flotila Čeng Š‘ se stala postrachem moří i samotné Číny. Drancovala a loupila a zmocnila se pobřežních vesnic, kde mocná pirátka zavedla poplatky a daně. Své odpůrce krutě trestala, nechala je přibít k palubě lodi a zbít. Stala se velmi zkušenou a bylo nemožné ji porazit, proto tehdejší čínská vláda nabídla všem pirátům beztrestnost, pokud se vzdají. První jednání, která probíhala s Chang Paem nedopadla úspěšně. Čeng Š‘ vzala tedy vše do svých rukou. Neozbrojená, s ženami a dětmi vtrhla do kanceláře guvernéra. Dosáhla toho, že si směla ponechat veškerou kořist, a tak ukončila svou pirátskou kariéru. Piráti prý dostali od vlády práci. Nesmírně bohatá Čeng Š‘ se provdala za Chang Paoa, měli spolu syna, a když podruhé ovdověla, vrátila se do Kantonu, kde si otevřela vlastní hernu a zůstala tam až do roku 1844, kdy zemřela. Slavná pirátka se ze všech pirátů všech dob dožila nejvyššího věku.
Zdroje: www.kafe.cz, goaravetisyan.ru, www.youtube.com