Rozdělení měst a venkova
Zatímco města jako Praha se stala rušnými centry průmyslové činnosti, na venkově zůstaly hluboce zakořeněny tradiční rolnické praktiky. Městské oblasti zažily vlnu modernizace; v ulicích se začaly objevovat tramvaje, noci osvětlovaly plynové lampy a srdcem města se staly továrny, které nabízely zaměstnání, ale přinášely s sebou i problémy městského života.
Venkovské oblasti naopak pokračovaly ve svých starých zvyklostech. Krajina byla poseta rodinnými farmami, a přestože do některých z nich začaly pronikat stroje, mnohé z nich pokračovaly v ručních metodách. Vazba k půdě nebyla jen ekonomická, ale i duchovní, svátky a tradice označovaly roční období a životní cykly.
Vzdělání a intelektuální snahy
Vzdělání zažilo renesanci. Ve všech regionech vznikaly školy a vzkvétala literatura. Za vlády Františka Josefa I. došlo k rozmachu literárních a uměleckých projevů, které vystihovaly českého ducha. V této době se také objevily osobnosti jako Alfons Mucha, které přinesly světu secesi a představily českou kulturu na mezinárodní platformě.
Společnost a každodenní život
Rodina byla ústředním prvkem české společnosti a běžné bylo generační soužití. Rodiny byly početné a bylo typické, že prarodiče, rodiče a děti žili pod jednou střechou. To zajišťovalo silný smysl pro komunitu a pokračování v tradicích.
Móda byla ovlivněna širšími evropskými trendy, ale s výrazným českým nádechem. Ženy nosily složité krajky a vyšívání bylo ceněnou dovedností předávanou z generace na generaci.
Zábava se neomezovala jen na hospody. Místem zábavy byly opery, divadla a taneční sály. Tradiční hudební a taneční akce, jako například polka, byly běžné a komunity se často scházely na oslavách.
Čtěte také
Problém alkoholismu
Zatímco bohatá kulturní a společenská struktura vzkvétala, nad městem se vznášel stín alkoholismu. Hospody hrály v české společnosti důležitou roli, a to jako místa pro trávení volného času i pro diskuse. S přibývajícími lety rostl pocit českého nacionalismu. Utlačovatelská politika Rakouska-Uherska začala být neúnosná a objevil se spodní proud nesouhlasu. Tajné spolky, studentské skupiny a tajná shromáždění se staly zárodkem odporu. A kde se všichni scházeli? Samozřejmě v hospodách. Pohled monarchie na údajnou opilost Čechů byl tedy částečně pokusem o podkopání českých nacionalistických snah. Alkoholismus byl sice problémem, ale jen jedním z aspektů vícerozměrné společnosti.
Čtěte také
Život za vlády císaře Františka Josefa I. byl v podstatě mnohostranný a bohatý na svou rozmanitost. Češi procházeli touto dobou díky hrdosti, která byla nepopiratelně zakořeněna v jejich dědictví, kultuře a touze po světlejší budoucnosti.
Zdroje: ctidoma.cz, e15.cz, stoplusjednicka.cz
