Vystavení radiaci v Černobylu se na místní fauně nepopiratelně podepsalo. Studie ukázaly, že vlaštovky v této oblasti vykazují až desetkrát vyšší míru mutace než jejich protějšky v jiných částech světa. Stejně tak hraboši ve vyloučené zóně mají vyšší sklon ke vzniku šedého zákalu. Zjištění podtrhují drsnou realitu vlivu radiace na DNA a možnost vzniku nebezpečných mutací.

Zdroj: Youtube

Psí obyvatelé Černobylu

Po havárii 26. dubna 1986 zůstalo mnoho psích mazlíčků opuštěných a ponechaných napospas osudu. Je pozoruhodné, že tito psi nejen přežili, ale vytvořili i silnou populaci. V současné době obývá oblast přibližně 800 polodivokých psů, a to i ve vysoce kontaminovaných oblastech. Ačkoli se spoléhají především sami na sebe, občas se jim dostává péče od pracovníků a výzkumníků v podobě krmiva, vakcín a lékařského ošetření. Zajímavé je, že se jejich DNA vyvinula do odlišné podoby, což svědčí o jedinečných podmínkách prostředí a dlouhodobém vystavení radiaci.

Jedineční obojživelníci

Černobylská divoká příroda se neomezuje pouze na psy. Další fascinující případ adaptace lze pozorovat u východních stromových žab z Černobylu. Žáby, které jsou normálně zářivě zelené, mají ve vyloučené zóně tmavší, někdy až černé zbarvení. Předpokládá se, že tato rychlá evoluční reakce je obranným mechanismem proti radiaci, protože zvýšený obsah melaninu u tmavších žab poskytuje lepší ochranu proti poškození buněk v důsledku ozáření.

Jiný pohled

Absence lidské činnosti v Černobylu paradoxně vytvořila jednu z největších přírodních rezervací v Evropě a náhodný experiment v oblasti rewildingu (proces obnovy a regenerace přírodních ekosystémů s minimálním lidským zásahem). Bez lidských zásahů se zde daří druhům, jako jsou jeleni, divoká prasata a vlci, jejichž populace je sedmkrát vyšší než v okolních oblastech. Kamerové pasti zachytily působivou řadu 15 různých obratlovců, včetně vyder a bobrů, což svědčí o silném a rozmanitém ekosystému.

Návrat divokých koní

V Černobylu našly útočiště i ohrožené druhy. Přibližně 30 koní Převalského, bylo v roce 1998 dovezeno do vyloučené zóny, aby byli zachráněni před vyhynutím. Jejich populace se rozrostla na přibližně 150 koní, a jsou považováni za "poslední skutečně divoce žijící koně". Právě díky drsnému prostředí Černobylu se koním paradoxně dostalo bezpečného útočiště, které jim umožnilo prosperovat v místě, kde byla výrazně snížena lidská přítomnost.

Příběh divokých zvířat v Černobylu je dojemnou připomínkou neuvěřitelné schopnosti přírody přizpůsobit se a prosperovat i v těch nejnepříznivějších podmínkách. Od zmutovaných, ale přežívajících vlaštovek až po prosperující koně Převalské se černobylská vyloučená zóna proměnila ze symbolu lidské tragédie ve světlo naděje pro odolnost a přizpůsobivost života na Zemi.

Zdroje: a-z-animals.com, popularmechanics.com, mentalfloss.com