Češi výbuch Černobylu zaznamenali až na čarodějnice

Díky atmosférickému proudění se radionuklidy vyvržené do atmosféry během několika následujících dnů rozšířily na území severní a střední Evropy, což znamená i na území tehdejšího Československa. Mrak radioaktivních částic z Černobylu se k nám dostal 29. dubna, tři dny po výbuchu. Nejvyšší koncentrace nebezpečných částic byla 30. dubna, kdy se pálily čarodějnice a hodně lidí bylo venku.

Obyvatelé Československa pocítili výbuch jaderné elektrárny celkem třikrát

Nezůstalo však pouze u jednoho „mraku“. Radioaktivní částice přešly ve větší míře přes Československo kvůli zničenému čtvrtému bloku černobylské elektrárny, jenž chrlil radioaktivní materiál až deset dnů po havárii, ještě dvakrát. Podruhé to bylo 3. a 4. května a naposledy 7. května 1986.

Které místo bylo tehdy u nás nejvíc zasaženo?

Radioaktivní spad zasáhl pruh území táhnoucí se od severní Moravy šikmo na jihozápad přes Vysočinu do jižních Čech. Na severní Moravě navíc v noci z 29. na 30. dubna 1986 intenzivně pršelo a kvůli tomu jde o nejvíc zasažené území.

Zvýšil se v důsledku toho výskyt nádorových onemocnění?

Na kolik tehdy ohrozil děsivý výbuch zdraví našich občanů? „Průměrná dávka ionizujícího záření na jednoho obyvatele Československa dělala roku 1986 jen 0,4 milisievertu. Nešlo tedy o nijak dramatické zvýšení, které by bylo následně sledovatelné skrze častější výskyt nádorových onemocnění,“ prozradil pro CNN Aleš Froňka, náměstek radiační ochrany a zástupce vedoucího zkušební laboratoře Státního ústavu radiační ochrany.

Výbuch Černobylu měl na Československo milionkrát horší dopad než havárie ve Fukušimě

Na Evropu se ovšem snesla více než polovina černobylského spadu, tudíž to i pro Československo muselo nutně něco znamenat. Na naše území se dostaly vysoké koncentrace radioaktivního cesia 137 a jódu 131. „Celkem bylo tehdy na našem území v důsledku černobylské havárie detekováno 27 umělých radionuklidů. Porovnáme-li je s hodnotami, které jsme roku 2011 detekovali po havárii ve Fukušimě, pak v případě Černobylu šlo o čísla milionkrát vyšší. Oproti běžným výsledkům se bavíme o významně zvýšených hodnotách. Přesto to pro obyvatele Československa neznamenalo žádnou zásadní zdravotní újmu. Byli jsme naštěstí dost daleko,“ uvedl na pravou míru Aleš Froňka.

Černobyl není to nejhorší, co nás v souvislosti s radioaktivitou potkalo

Jak nebezpečné bylo zdržovat se na přelomu dubna a května roku 1986 venku a kolik radioaktivního materiálu se dostalo do půdy, vody a potravin? Jak naznačoval náměstek radiační ochrany, tak zlé to nebylo. Možná vás to překvapí, ale největší dávka radioaktivního materiálu nedorazila do tehdejšího Československa v souvislosti s katastrofou v Černobylu, ale o mnoho let dříve, v roce 1962. Největší zamoření radioaktivními látkami u nás tehdy způsobily testy jaderných zbraní. Ve srážkové vodě byla v roce 1962 naměřena celková radioaktivita přesahující 100 bequerelů na 1 litr (Bq/l), zatímco v roce 1986 došlo v důsledku černobylské havárie ke zvýšení radioaktivity z méně než 1 Bq/l na „pouhých“ 30 Bq/l. „Je fakt, že celková aktivita uvolněná při těchto testech do ovzduší především na severní polokouli jednoznačně mnohonásobně převýšila únik radionuklidů z Černobylu,“ uzavřel Froňka.

Zdroje: cnn.iprima.cz, plus.rozhlas.cz, zoommagazin.iprima.cz/cernobyl havarie, zoommagazin.iprima.cz/mrak z cernobylu