Matyáš Korvín, uherský, chorvatský a český král a rakouský vévoda, byl nejen obratným vojevůdcem, ale také mužem s velkým intelektem. Plynně hovořil několika jazyky a dobře se orientoval v řeckých a římských dějinách, využil své znalosti k vytvoření vojenské síly, která předběhla svou dobu. Počátky Černé armády sahají až do doby kolem roku 1440, do doby vlády Matyášova otce Jánose Hunyadiho, ale skutečný rozkvět armády nastal až za Matyášovy vlády v letech 1458-1494.
Složení impozantní armády
Černé vojsko, pojmenované pravděpodobně podle černé zbroje svého velitele Jana Hanuše Haugvice z Biskupic, bylo spojením žoldnéřů různého původu, převážně Čechů, ale také Bavorů, Srbů, Poláků, Chorvatů a Maďarů. Armáda se vyznačovala tím, že byla stálým profesionálním vojskem, což bylo v době feudálních odvodů a dočasných vojsk vzácností.
Vlajka černé armády
V době svého největšího rozmachu čítala Černá armáda téměř 30 000 mužů, což byl na tehdejší dobu kolosální počet. Armáda byla vyváženou směsicí pěchoty, dělostřelectva, lehké a těžké jízdy. Úkolem těžkého jezdectva bylo krýt lehčí ozbrojenou pěchotu a dělostřelectvo, zatímco ostatní jednotky prováděly překvapivé útoky, což byla taktika, která se v mnoha bitvách ukázala jako zničující.
Technologická výhoda ve válčení
Klíčem k úspěchu Černé armády bylo průkopnické používání palných zbraní. Přibližně čtvrtina jejích vojáků byla vybavena arkebuzami, což byl vzhledem k drahému střelnému prachu té doby ohromující poměr. Silná závislost na střelných zbraních byla bezprecedentní a poskytla Černé armádě značný náskok před jejími současníky, kteří technologický pokrok teprve plně využívali.
Triumfy a vítězství
Pod Matyášovým velením dosáhla Černá armáda pozoruhodných vítězství včetně dobytí velké části Rakouska a významné části českých zemí. Důkazem jejich vojenské zdatnosti je dobytí Vídně v roce 1485 během rakousko-uherské války proti císaři Fridrichu III. Jejich vítězství se rozšířila i na bitvy proti hrozivým osmanským Turkům.
Úpadek a zánik
Smrt Matyáše Korvína v roce 1490 však znamenala začátek konce slavné armády. Rozhodnutí uherského sněmu drasticky snížit daňové zatížení ochromilo schopnost národa udržet takovou sílu. Král Vladislav Jagellonský, Matyášův nástupce, zjistil, že není schopen armádu financovat, což vedlo k jejímu konečnému rozpuštění.
Následky a odkaz
Rozpuštění Černé armády mělo dalekosáhlé důsledky. Šlo například o zrušení civilních služeb a byrokracie, zhoršení obrany země a zanedbávání opevnění. Země se tak stala zranitelnou, stínem hrozivé mocnosti, kterou kdysi bývala za Matyáše a jeho Černé armády.
Při zpětném pohledu byla Černá armáda Matyáše Korvína svědectvím prozíravosti a vojenského génia svého zakladatele. Byla symbolem inovace a síly středověké Evropy, který po sobě zanechal odkaz, jenž stále fascinuje historiky i vojenské nadšence.
Zdroje: vhu.cz, cs.wikipedia.org, dailynewshungary.com
Sledujte nás v Google Zprávách